Český příběh rysa se šťastným koncem
Rys ostrovid byl největší kočkovitou šelmou, které přirozeně žila na území České republiky. V polovině 19. století ho ale lidé vyhubili, a trvalo 100 let, než se na naše území opět začal vracet.
Přestože se uskutečnilo několik reintrodukčních programů a rysi na Moravu samovolně přicházeli ze Slovenska, návrat této šelmy nebyl nijak jednoduchý.
„Po druhé světové válce se rys začal spontánně šířit ze slovenských a polských Karpat, objevil se nejdříve v Beskydech, pak v Jeseníkách,“ uvedl v Magazínu Leonardo Jaroslav Červený z České zemědělské univerzity.
Tato populace postupně vzrůstala. V 70. letech byl ale opět povolen odstřel, a rysi znovu vymizeli. „ Přesto se objevili na Šumavě. Bylo vypuštěno 5 až 9 rysů v bavorské části Šumavy, a několik dní po vypuštění už byli na české straně.“
V roce 1982 až 1989 bylo na české straně vypuštěno v rámci projektu Lynx 18 rysů, a od té doby dochází k exponenciálnímu nárůstu populace.
„Celkový počet se dnes pohybuje kolem 100 kusů, omezené populace vznikly také v Brdech, rys byl spatřen i na Vysočině,“ dodal expert.
Důvodem reintrodukce rysa byla snaha o přirozenou regulaci stavů srnčí a vysoké zvěře. Zvláště se očekávalo, že šelmy budou lovit slabé a nemocné kusy.
To se ale nenaplnilo: v prvním období lovili rysi tzv. plýtvavým způsobem a zvěř na predátora nebyla zvyklá. Často se stávalo, že rys ulovil zvěř, kterou ale pak ponechal ležet.
„Populace srnčí a vysoké zvěře neměla zkušenost s takovou šelmou, takže logicky, než si tyto druhy opět na přítomnost predátora přivyknou, musí dojít k vlně ztrát,“ konstatoval Červený.
Zvířata si na nového predátora brzy zvykla, a jakmile začal lov stát rysa příliš energie, začal se vracet ke dříve ulovené kořisti, a počty ulovených kusů zvěře se ustálily. „Populace rysů navíc není u nás tak početná, aby ostatní zvěř byla ve výrazném ohrožení.“
Rys má silně vyvinutý lovecký instinkt, který má někdy až zdánlivě sadistické projevy. Rys sice svou kořist okamžitě zabíjí, ale smrtí jeho lov nekončí.
„Dost často se stává, že na kořist, i když je mrtvá, opakovaně útočí, testuje si tak své lovecké dovednosti, a to může trvat i půl hodiny, než se šelma uklidní a začne svou kořist konzumovat,“ vysvětlil Jaroslav Červený.
I když zvěř musí mí z rysa náležitý respekt, lidé se ho bát nemusí: rys je velmi plaché zvíře a na člověka neútočí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
