Čeští egyptologové patří k nejlepším na světě. K práci používají motyku nebo satelit
Na přelomu března a dubna začala v egyptském Abúsíru pro české archeology sezóna. Pokračovali v šedesát let trvající práci na odkrývání tajemství civilizace, po tisíce let přikryté saharským pískem. Proč zrovna čeští egyptologové patří k těm nejlepším?
Archeologická koncese v Abúsíru patří k těm největším. Při vyjednávání podmínek svých expedic se tu Češi mohou opřít o svoji pověst, v očích místních tu nejlepší. Po léta ji budovali československé zbrojovky, výrobci aut a v poslední době (v zemi posedlé fotbalem) naše mezinárodní hvězdy – Petr Čech nebo Pavel Nedvěd.
Tři antropoložky
Beru to jako běžný pracovní den s běžným pracovním prostředím, když jsem v Egyptě. Je pravda, že asi dostatečně neoceňuju, kde pracujeme. Petra Havelková o hrobkách
Čeští egyptologové pracují ale také s úspěchy otců zakladatelů této vědecké disciplíny u nás – profesorů Františka Lexy, Zbyňka Žáby nebo Miroslava Vernera. Každoroční expedice se plánují mnoho měsíců dopředu, jejich účastníci nejsou jen zaměstnanci Českého egyptologického ústavu.
Letos si archeologové vypůjčili z Národního muzea, Archeologického ústavu AV a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy tři antropoložky. Jejich pouštní pracoviště se liší od pražských domovských ústavů.
Hrobka, běžné pracovní prostředí
Petra Havelková redaktora Radka Kříže pozvala na prohlídku své kanceláře, obklopené třemi hrobkami. Ty jsou naplněné plastovými krabicemi, ve kterých se nachází kosti. „Tyto hrobky začaly sloužit jako příruční sklady, bedýnky jsou provrtané, aby tam mohl jít vzduch a nedošlo ke znehodnocení nálezů,” vysvětluje antropoložka a dodává, že se výzkumníkům nepodařilo objasnit, komu velká hrobka patřila.
V další hrobce, která byla dlouhodobě zazděná, jsou uskladněné textilní nálezy ze staroříšských mumií. Hrobka je o něco menší, než ta první. Největší, třetí hrobka, není osvětlená. „Normální pracoviště to není, ale už mi to tak nepřijde. Beru to jako běžný pracovní den s běžným pracovním prostředím, když jsem v Egyptě. Je pravda, že asi dostatečně neoceňuju, kde pracujeme,” říká Havelková.
Československý egyptologický ústav
Dnešní výzkumy přímo navazují na první československé pokusy z první republiky. Už v roce 1925 zřídili na Filozofické fakultě egyptologický seminář a knihovnu. Do semináře chodili i zahraniční studenti, protože Praha byla v té době jedním z mála míst na světě, kde se přednášela velmi speciální a obtížná démotština, která se na papyrech používala až do 5. století po Kristu.
Slibně rozjetý program přerušila 2. světová válka, a pak i následná komunistická izolace. Čeští egyptologové nemohli cestovat do Egypta, ani do světových muzeí. Nebyly peníze na nákup drahé egyptologické literatury. Vše změnila revoluce v roce 1952, po níž se začaly rodit plány na samostatný Československý egyptologický ústav.
Egyptologem bez Egypta
Mimo jiné tu byla před zhruba dvaceti lety nevyloupená pohřební komora kněze Iufay, která ve své době vzbudila velký zájem. Ladislav Bareš
Zakladatel české egyptologie a odborník na démotštinu František Lexa byl ve světě uznávanou kapacitou s letitou publikační činností, když se ve svých padesáti letech poprvé podíval do Egypta.
V roce 1930 navštívil Tutanchamonovu hrobku a vzpomínal, že když ho dozorce upozornil, že „jest kresliti a činiti poznámky zde zakázáno, nezbylo mi, než napnouti všechny své duševní sily, abych si zapamatoval, co se dalo. Po pěti minutách vyšel jsem z hrobky, abych si zapsal, co jsem si zapamatoval. Shledal jsem, že díky znalosti obrazů a nápisů z jiných královských hrobů, nezapomněl jsem nic.”
Motyka a satelit
U všech pozdějších významných objevů nechyběl profesor Ladislav Bareš. Na svoji první egyptskou expedici odletěl v roce 1974, tu letošní vede. Na starosti má kolem sedmdesáti lidí, ne všichni ale chodí pracovat každý den. Českých vědců přiletěla do Egypta dvanáct, pracují na pěti stanovištích – ve skladu, hrobce, na dvoře, v terénu a všude tam, kde je potřeba.
Primární je pro vědce výzkum šachtového pohřebiště z poloviny 1. tisíciletí před Kristem. „Zde se pracuje už skoro 40 let, od roku 1980, který přinesl řadu skvělých výsledků. Mimo jiné tu byla před zhruba dvaceti lety nevyloupená pohřební komora kněze Iufay, která ve své době vzbudila velký zájem,” vypráví egyptolog.
Základním nástrojem pracovníků je motyka, tedy nástroj, který se používá od času starého Egypta. I sem ale dorazily moderní technologie. „Prostor výzkumu je prozkoumán předem, jednak pomocí geofyzikálních metod, ale i pomocí satelitních snímků,” říká Bareš.
Jak se dá využít zkušeností místních? Jak vypadala staroegyptská populace? Jak se vytváří 3D model mrtvého Egypťana? Poslechněte si celý Magazín Leonardo o Egyptě.Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
