Čeští polárníci přešli mongolské jezero Chövsgölod. „V mrazu divočina ještě více zdivočí,“ říká Petr Horký

29. březen 2016

Na severozápadě Mongolska leží jezero Chövsgölod. Má podobný historický příběh jako jezero Bajkal – souvisí se stejnou tektonickou aktivitou a puklinou v zemských deskách. Že nevíte, o čem je řeč? Tak si poslechněte rozhovor s cestovatelem a dokumentaristou Petrem Horkým. Ten ví, co takový 150kilometrový pochod ve dvou lidech, kteří si táhnou vše za sebou na saních, obnáší.

Spolu s Václavem Sůrou tvoří první českou polární výpravu, které se jezero Chövsgölod od severu k jihu podařilo překonat. „Chövsgölod je takový malinkatý bráška Bajkalu,“ přibližuje v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou.

V Evropě jsme zvyklí na vše nadávat, kdežto v severozápadním Mongolsku člověk zažije jiný svět – ti nejbohatší u jezera Chövsgölod žijí v dřevěných srubech. Právě do tohoto odlehlého koutu v divočině přicestovali s 60kilokgramovými saněmi.

„Mongolsko, když je zasněžené, tak k člověku mluví jiným hlasem, basuje podobně jako velryby, mluví jazykem, kterým člověk mluví sám se sebou,“ vysvětluje. A právě na jezeře Chövsgölod pochopíte, že řešení otázek svého života neseme sice sami v sobě, ale nejsložitější je k nim dorazit. „Když jste na těch místech, tak to zažijete, nejsou to jen řeči,“ dodává.

Čtěte také

Rád by si také zažil sólo polární výpravu, na svého parťáka Václava Sůru ale nedá dopustit – je velmi rád, že se jako polární parťáci našli, i když jsou povahově každý jiný.


Změna klimatu je spíše výsledkem pravidelných změn než devastující činnosti člověka

A klasické polární sáně? Ty jsou vlastně podobné jako boby s pytlem na zip, do kterého si skládáte své věci – většinou je táhnete na popruhách, na zádech nemáte skoro nic. Ale co se týče výbavy, tak ta může být různá.

Například Václav Sůra chodí raději v přírodních materiálech, tedy péřovém spacáku a oblečení, zatímco Petr Horký volí umělé věci. V dnešní době je ale většinou vše na stejné úrovni a spíše hraje roli to, co má člověk raději na sobě.

Petr Horký

V mraze je nejlepší jíst špek nebo slaninu, protože mastnota a tuk je přímý zdroj energie, podobně jako cukr. „Člověk je během dne střídá tak, aby tělo pořád dokrmoval energií na to, aby fungovalo,“ dodává.

Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: prh
Spustit audio