„Chceme v parlamentu deset dobrých lidí pro školství,“ říká zakladatel nové strany. Voliče chce vzít dinosaurům

22. únor 2017

5 % pro vzdělání. To je název nově vznikající politické strany, jejímž hlavním cílem je, aby se „vzdělávání stalo opravdovou politickou prioritou“. Má cenu zakládat stále nové strany, nebo je ve snaze zlepšit politiku i společnost lepší vstupovat do těch tradičních?

„V našem politickém systému je zdravé, aby zelení prioritizující životní prostředí měli 5 %, totéž si zaslouží piráti zaměřující se na open source využití technologií pro transparentní správu státu. A deset dobrých lidí v parlamentu si podle nás zaslouží i vzdělávání,“ říká zakladatel strany Kryštof Kozák.


Kvalitní vzdělávání vytváří lidi schopné přijímat nové informace, kriticky o nich uvažovat a nenechat se zmanipulovat demagogy. Doufám, že aspoň 5 % lidí přijde tato myšlenka sympatická. Chceme získat voliče zdiskreditovaných dinosauřích stran, kteří s nimi jsou nespokojení a mají obavy z budoucnosti.Kryštof Kozák

Co ale říká na námitku, že v programech zavedených stran je školství už nyní prioritou? „To je pravda. A my se s nimi v řadě bodů shodujeme, třeba v nutnosti zlepšit prestiž učitelů a přilákat do školství mladé nadějné lidi. Ale tradiční strany za posledních 25 let naprosto selhaly. Vzdělávání používají jen jako vějičku pro voliče, ale po volbách se vždy najdou zajímavější témata a školství odsunou na vedlejší kolej.“

„Vzdělávání je pro voliče ve volebním boji málo atraktivní téma. Je třeba přijít s dlouhodobější vizí, která možná nemá takový marketingový dosah, ale pro společnost je důležitá. KDU-ČSL vzdělání velmi výrazně akcentuje, včetně požadavku na zvýšení výdajů,“ říká předseda Mladých lidovců Vladimír Hanáček.


Kapitola školství je v rámci rozpočtu poddimenzovaná a se zvýšením výdajů souhlasím. Ale myslím, že strany jednoho tématu nemají šanci oslovit širší spektrum voličů.Vladimír Hanáček

Propadlé hlasy jen posílí populisty

Nebylo by tedy lepší pokusit se zlepšit situaci ve školství přes zavedené politické strany?

„My jsme o tom hodně debatovali, také se senátorem Jiřím Růžičkou, který nám radil podobnou věc. Když ale přijdete s novými myšlenkami do tradiční strany, tak se na vás budou dívat podezřele. A když dojde na lámání chleba, tak vzdělávání je obětováno jako první. Třeba pro zelené je toto téma důležité, ale pro jejich členskou základnu je životní prostředí a boj proti jaderným elektrárnám ještě mnohem významnější,“ vysvětluje Kozák.

Podle Vladimíra Hanáčka je ale u nových stran riziko, že zůstanou pod 5% hranicí nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny: „Zvýší se tím podíl propadlých hlasů, což jen posiluje strany, které jsou momentálně v kurzu. Tedy různé protestní a antisystémové síly.“

autoři: ert , Michael Rozsypal
Spustit audio