Čína buduje a rozšiřuje základny v Antarktidě

14. listopad 2014

Na svých antarktických základnách se čínští výzkumníci věnují zejména otázkám z oblasti geologie, glaciologie, geofyziky, astronomie, klimatologie a vědy o atmosféře.

Na jedné stávající čínské výzkumné stanici (Great Wall) bude navíc brzy umístěna přístrojová infrastruktura pro podporu čínského globálního pozičního systému Beidou 2.

V současné době má Čína v Antarktidě 4 základny a v plánu je pátá. Do roku 2013 zde měla Čína 3 základny - celoročně provozované pobřežní Great Wall a Zhongshan a pouze v létě provozovanou, hluboko ve vnitrozemí uloženou stanici Kunlun. Letos v únoru Čína postavila svoji čtvrtou základnu Taishan, umístěnou v zemi Princezny Alžběty, asi 520 kilometrů ve vnitrozemí. Pro pátou plánovanou čínskou základnu nyní polárníci hledají vhodnou lokaci, nejspíše v oblasti pobřeží Rossova moře (například v Terra Nova Bay). Její stavba by měla podle plánu začít koncem roku 2015. Loni přitom Čína společně s Ruskem zablokovala jednání o možném vzniku dvou velkých mořských rezervací u antarktických břehů, které jsou domovem zhruba pro 16 tisíc druhů organismů.

Nově zřízená vnitrozemská a jen v antarktickém létě provozovaná základna Taishan se nachází v nadmořské výšce 2620 metrů a má tvar čínské lucerny nebo létajícího talíře. Další čínská vnitrozemská základna Kunlun, vybudovaná v roce 2009 v blízkosti tzv. ledového dómu A (Argus), je umístěna ve výšce 4087 metrů, což ji činí nejvýše položenou antarktickou základnou vůbec. Oblast kolem základny Kunlun patří k vůbec nejchladnějším místům v Antarktidě a na světě. Jsou zde také instalovány různé astronomické teleskopy.

Základna Taishan je otevřena také polárníkům a výzkumníkům z jiných zemí, jak je ostatně v Antarktidě zvykem. Kolem základny Taishan bude zhruba do dvou let vybudována stále udržovaná cesta, která také zkrátí cestu k ještě o 600 kilometrů hlouběji ve vnitrozemí ležící základně Kunlun o 2 týdny. Dvě starší již zmíněně čínské základny (Great Wall a Zhongshan) se nacházejí v zóně pobřeží Antarktidy, takže je lze pohodlně zásobovat lodí.

Satelitní snímek Antarktidy

Celkem se nyní v Antarktidě nachází přes 100 různých výzkumných základen, na jejichž činnosti se podílí asi 30 zemí, včetně České republiky. Během léta na nich pracuje až zhruba 4000 lidí, zatímco v zimě počet obyvatel všech základen klesá přibližně na 1000. Největší počet základen mají Argentina (13), pak Chile a Rusko (obě země po 12). Největší jednotlivou stanicí je americká McMurdo, kde občas bývá až 1000 polárníků. Čína se přitom do antarktického výzkumu zapojila relativně pozdě, její první základna Great Wall zahájila činnost v roce 1985.

Zdroje: Phys.Org, Science World Report, Science Magazine, GPS world, China Daily, Wikipedia

autor: Pavel Vachtl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.