Čína chce vybudovat velkou hlubokomořskou laboratoř

Laboratoř je součástí současného třináctého pětiletého plánu čínské ekonomiky a zároveň má prioritu 2 v seznamu 100 hlavních čínských vědeckých a technologických projektů. Jejím hlavním praktickým využitím bude hledání možností podmořské těžby nerostných surovin. V oblasti Jihočínského moře se podle současných čínských geologických výzkumů nachází asi 125 miliard barelů ropy a asi 14 bilionů kubických metrů zemního plynu. Čína v rámci svého rozpočtu v roce 2015 vynaložila v oblasti vědy a vývoje částku ekvivalentní 216 miliardám dolarů.

Náklady na čínskou hlubokomořskou laboratoř budou patrně také poměrně značné. Oblast Jihočínského moře je také místem, kde se střetávají zájmy Číny a dalších asijských zemí, např. Filipín, Vietnamu, Bruneje a Malajsie. Čína si navíc nárokuje asi 80 % rozlohy této oblasti.

Měsíc pod vodou

Laboratoř by přitom měla být v principu pohyblivá a její posádka by měla čítat asi 12 akvanautů, kteří by mohli přebývat pod vodou zhruba po dobu jednoho měsíce. Podobnou dlouhodobě obývanou podmořskou laboratoř však zatím nikdo jiný v historii nevybudoval. Hlavním propagátorem stavby této základny je společnost China Shipbuilding Industry Corporation.

Její konstruktéři a stavitelé však budou muset vyřešit řadu geologických a technických problémů. Oblast Jihočínského moře je mj. známá častým výskytem tajfunů. Podle názoru z vedení amerického vojenského námořnictva je však vojenská hodnota lidmi osídlené podmořské základny sporná, protože ji lze detekovat mnohem snadněji než ponorku nebo podmořského robota.

Druhý nejhlubší ponor v historii

Čína dlouhodobě usiluje o dobytí podmořského prostoru. Nedávno se také zařadila mezi „podmořské velmoci“, jakými byly doposud jen USA, Francie, Japonsko a Rusko, a to díky své hlubokomořské ponorce Jiaolong (jméno vodního draka z čínské mytologie), která v roce 2012 dosáhla s lidskou posádkou v Indickém oceáně hloubky 7 kilometrů.

Šlo o druhý nejhlubší ponor v historii a první nejhlubší ponor v plně (tj. vertikálně i horizontálně) ovladatelném plavidle. Čínská armáda také uvažuje o projektu nazvaném „Podmořská velká zeď”, který spočívá ve vybudování sítě podmořských senzorů, jejichž účelem by byla detekce ruských a amerických ponorek.

Zdroje: Bloomberg, MSN, RT.com, Futurism