Čína dále posiluje své superpočítačové impérium
I v posledním žebříčku výkonnosti superpočítačů, nazvaném Top500, který byl vyhlášen tento měsíc, se na prvním místě (již téměř po tři roky za sebou) umístil čínský stroj Tianhe-2 (Mléčná Dráha 2). Kromě toho ovšem oproti předchozímu žebříčku z května tohoto roku Čína téměř ztrojnásobila počet svých strojů, které se mezi 500 momentálně nejrychlejších superpočítačů světa dostaly.
Tianhe-2 má letos špičkový výpočetní výkon 55 petaFLOPS, efektivně 34 petaFLOPS, uvnitř systému přitom pracuje více než 3 miliony procesorových jader. Příští rok (2016) však čínští odborníci plánují provést jeho upgrade na systém Tianhe-2A, který bude mít dokonce špičkový výkon 100 petaFLOPS, a to navzdory americkému embargu na nejnovější procesory Xeon Phi (pravděpodobně se zde také projeví výrazný přechod na nové čínské procesory a čipy). Hlavní autorkou celé vývojové linie strojů Tianhe je doktorka Yutong Lu.
Složité výpočty pro potřeby armády
Úkolem počítače Tianhe-2A bude počítat složité proudění tekutin (kapalin a plynů) kolem lodí a letadel, tedy úlohy z aerodynamiky a hydrodynamiky. Také dojde na velmi těžké úlohy z genetiky, genomiky a biomedicíny. Počítač je však umístěn v areálu čínské Národní univerzity obranné technologie, takže lze logicky očekávat, že velká část jeho výpočetní činnosti bude směřovat k potřebám armády a národní bezpečnosti Číny. Spojené státy však na rok 2017 připravují špičkový stroj Summit, který bude mít špičkový výkon 309 petaFLOPS.
V první desítce nejvýkonnějších superpočítačů se dále umístilo 5 strojů od firmy Cray, dva stroje od firmy IBM a jeden od firmy DELL. V USA je nyní instalováno 200 z celkového počtu 500 strojů v tomto seznamu, v Číně 109 (před půl rokem jich bylo jen 37) a v Evropě 108. Podle primárních výrobců systémů je pořadí následující - vede firma Hewlett Packard Enterprise (156 superpočítačů), následují firmy Cray (69 strojů) a IBM (45 strojů).
Pokrok díky změně značky
Čína ve velké míře vděčí za svůj pokrok v této oblasti transferu technologie a změně značky strojů z IBM na kombinovanou značku IBM/Lenovo nebo Lenovo/IBM (což představuje 25 strojů), 49 strojů však dodal do žebříčku původní čínský integrátor, firma Sugon, která v počtu předehnala firmu IBM (čínské stroje však zatím obsazují převážně spodní místa žebříčku a jsou postaveny převážně na dovezené či licencované americké technologii). Další čínská firmu Inspur, která sestavila i vítězný stroj Tianhe-2, “dostala” do seznamu Top500 celkem 15 svých strojů. Celkový růst součtu výkonu superpočítačů se sice oproti minulým žebříčkům zpomalil, avšak celých 80 strojů překonalo významnou výkonnostní laťku 1 petaFLOPS.
Jak měříme výpočetní výkon počítačů? Výkon počítačů, přesněji jejich procesorů, které operují s desetinnými čísly, se často měří v násobcích jednotky zvané FLOPS (elementární operace s pohyblivou desetinnou řádkou za sekundu - FLoating point Operation(s) Per Second) při řešení jistých standardních úloh. V praxi se setkáme nejčastěji s výkony v řádech gigaFLOPS (10^9), teraFLOPS (10^12), petaFLOPS (10^15) či exaFLOPS (10^18).
Zdroje: Top500, Futurism 1, Futurism 2, ExtremeTech, IEEE Spectrum, TIME, Recode, South China Morning Post, World Economic Forum, Next Big Future
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
