Civilizace: Jan Hus a jeho svět

26. červen 2015

Národní archiv připravil od 26.6. do 30.6. zajímavou výstavu listin dokumentujících některé zlomové momenty Janova života i tehdejší společnosti. Například zde uvidíte listinu z 9. května 1418 s předvoláním české šlechty k soudu, které reagovalo na stížní list proti Janovu upálení.

Výstava listin je přístupná denně od 10 do 17 hodin v budově Národního archivu na Chodovci v Archivní 4. Zájemci mohou využít také nabídky volně přístupné přednášky, která je připravena na neděli 28. června ve 14:30 v přednáškovém sále. Další zajímavosti o vystavených listinách můžete najít na webu Národního archivu.

Smrt přináší změny

Upálení mistra Jana Husa vneslo do společnosti řadu více či méně nápadných změn. Přestože byl koncilem označen jako kacíř, už v roce 1416 byl 6. červenec označen na univerzitě jako svátek, kdy se například nezkoušelo. Každý si ovšem Jana Husa připomínat nechtěl, protože přijal za vlastní výrok koncilu a chtěl se od myšlenek Jana Husa držet dál. V písemných pramenech najdeme dokonce příběhy kleriků, kteří po Janově smrti změnili svůj názor, snad z obavy, aby nebyli exkomunikováni stejně jako Jan Hus, aby neztratili své beneficium a nedostali se tak do potíží.

Na konferenci Hus – husitství – tradice – Praha. Od reality k mýtu a zpátky PhDr. Eva Doležalová, Ph.D., z Historického ústavu AV ČR a Centra medievistických studií připomněla hned několik konkrétních příkladů. Zazněl zde například příběh klerika z kostela v Libáni, který se dostal před úředníky, kteří vyšetřovali jeho kauzu, kdy byl sám už na hranici exkomunikace. Podle písemných pramenů tvrdil, že podával podobojí pouze proto, že neměl žádné peníze, že byl tak chudý, že si musel nechat platit za tuto činnost. V podstatě se snažil přítomné přesvědčit o tom, že byl k podávání podobojí přinucen okolnostmi. Možná byl skutečně v takové situaci, ale možná se pouze bál důsledků svého přiznání.

Odpustková smršť

Středověk v mnohém ctil rovnováhu. Byla důležitá pro tělesné zdraví člověka, ale i pro zdraví duše. Na jednu stranu tak nacházíme zprávy popisující přísnou zbožnost, na druhou stranu se před námi objevují různé rozvernosti, které jsou i pro naše vnímání doslova nemístné, mnohdy i nepochopitelné. Například procesí, kterým studenti reagovali na odpustkovou listinu Jana XXIII., který chtěl získat finanční prostředky na válku proti neapolskému králi, tedy na válku křesťana s křesťanem. Jeden ze studentů se převlékl za prostitutku a jedouce na voze měl lákat obhroublými gesty a vulgárními slovy ke koupi odpustku, které byly na voze prezentovány napodobeninami bul i s pečetěmi. Takto projel průvod Prahou…

Nutno dodat, že v období, kterému dnes říkáme Husova doba – zhruba 1390 až 1405 – k nám mělo dojít na 250 papežských listin. Něco podobného se naprosto vymykalo všem dobám předcházejícím i nadcházejícím. Mnohé z těchto informací ve své přednášce Ke krizi tradičních forem zbožnosti v pražských městech 1400 – 1419 připomněl Mgr. Jan Hrdina, Ph.D. z Oddělení historických sbírek a depozit Archivu hlavního města Prahy.

Příběh bratrů Reinharda a Eberharda z Mühlhausen

V Clam-Gallasově paláci byl představen také příběh oltáře z Mühlhausen a jeho donátorů – bratrů Reinharda a Eberharda, kteří sice pocházeli z Německa, ale velmi rychle se s místním prostředím sžili, dokonce tak, že v pramenech nacházíme potomka pojmenovaného Anička. Jsou tak dalším dokladem počešťování, které v této době v Praze probíhalo. Navíc známe i jejich tváře, které jsou zachyceny na oltáři, zřejmě jde o nejstarší portrét měšťanů u nás.

V rozhovoru s PhDr. Martinem Musílkem, Ph.D., vedoucím Oddělení starších českých dějin Národního muzea a Centra medievistických studií, jsme si povídali také o životě měšťanů v časech Jana Husa. Stát se měšťanem nebylo tak snadné jako dnes, kdy se stačí sbalit a vybrat si místo, které se stane vaším domovem. Ve středověku k přijetí mezi měšťany patřily výhody, ale i povinnosti - tedy trpět s městem a pečovat o jeho blaho a dobro. Součástí přijetí bylo také zaplacení poplatku, což bylo půl kopy grošů, navíc si potencionální Pražané museli sehnat také ručitele, který se za ně zaručil před městskou radou. Současně se zdá, že už ve středověku platilo pravidlo tzv. výhostních nebo příjemeckých listů, kdy například řemeslník z jiného města či obce, musel listem nejprve dosvědčit svou bezúhonnost a původ z řádného manželského lože.

Konference na téma mistra Jana, jeho doby a vlivu na další staletí

Třídenní konference pořádaná Historickým ústavem AV ČR a Archivem hl. m. Prahy nabídla celou řadu zajímavých témat, ke kterým se budeme postupně ještě vracet. Brzy se dočkáte také informací z konference Jan Hus 1415 a 600 let poté, kterou v Táboře uspořádalo Husitské muzeum, Společnost Husova muzea v Praze a Centrum medievistických studií.

autor: Adriana Krobová
Spustit audio