Civilizace: Krajina v paměti pramenů

Je v turistických průvodcích 18. – 19. století více sentimentu nebo reality? Jak věrně zobrazují krajinu veduty a grafiky? Co všechno se můžete dočíst v tzv. chválách měst? Nejen na tyto otázky přinesl odpověď Magazín Leonardo s premiérou 18. dubna, který nás zavedl na 10. historickogeografickou konferenci pořádanou Výzkumným centrem historické geografie Historického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK. Připojit můžeme i něco navíc…

Historické krajiny obrazem a písmem
O vývoji krajiny můžeme najít stopy v písemných pramenech, ale její proměny si lze prohlédnout také na rytinách, vedutách, ve filmu, na fotografiích, na malbách, pohlednicích nebo průvodcích. Všech těchto oblastí se dotýkala konference, kterou si nenechal ujít ani prof. Josef Žemlička. Už v dobách středověku si lidé všímali svého okolí a zanechali o něm zprávy. Například v Kosmově kronice najdeme informaci o krajině lesní a krajině polní. Z objednávky dřeva, které mělo být dovezeno ke Svatotomášské bráně v Praze, můžeme zjistit druhovou skladbu stromů v tehdejších lesích apod.

O vývoji prostředí mohou mnohé napovědět také rytiny. Mgr. Eva Chodějovská upozornila na výjimečnost vyobrazení korunovačního průvodu Marie Terezie, které zachytil Jan Josef Dietzler. Jeho dílo se stalo inspiračním zdrojem i pro další umělce. Pro žádnou z předchozích korunovací totiž nemáme takto detailní dokumentaci, kterou zakreslil J.J. Dietzler a popsal Jan Jindřich Ramhovský zhruba na 150 stranách. Dříve byly průvody zachyceny jen v náznaku a města zcela unikala pozornosti. Například na vyobrazení průvodu Karla VI. uvidíte panorama Prahy od Smíchova, přestože přijel cestou tradiční, ke které Smíchov nepatřil.

Jan Josef Dietzler svůj průvod zpracoval velmi detailně a určil také místa, která se stala jevišti pro významná setkání. Tím nejdůležitějším, s vyobrazením panovnice, se stalo Staroměstské náměstí, ale patrně nejčastěji reprodukovaný je vstup průvodu na Karlův most.

Propagace novověku
Města myslela na svou propagaci už v minulosti. Dokládají to nejen veduty, ale také písemné prameny, dnes nazývané „chvála měst“. Nejčastěji tuto formu prezentace volila města na severu a západě země, protože inspirace přišla právě z této strany světa, zejména z oblasti dnešního Německa. Svou chválu si nechala sepsat města jako Most, Ústí, Teplice, Žatec, Louny, Kadaň, ale také Klatovy nebo Sušice. Chvály najdeme také o Praze, ale vzácné už jsou směrem na východ země. Zajímavé informace můžeme vyčíst také z vedut, jak připomínal PhDr. Robert Šimůnek, Ph.D.

Odraz reality minulosti najdeme také v turistických průvodcích. Prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc., se zaměřila především na průvodce z 18. a 19. století, které vznikly pro Prahu. Zatímco v 18. století jsou ještě plné sentimentu, postupem let přebírají stále více reálných prvků a stávají se skutečnou navigací pro turisty. Nacházíme v nich nejen doporučení různých tras s památkami, ale také ryze praktické informace o hostincích apod.

Některé z přednášek 10. historickogeografické konference s názvem Historické krajiny obrazem a písmem, můžete najít v časopise Historická geografie. Příští konference bude věnována neuskutečněným projektům, jak napovídá také název: Krajina snů.