Civilizace: Není pravda jako pravda

Právě v pravdě je jedna z nejzásadnějších proměn reálné historické postavy v osobnost do jisté míry mýtickou. Tzv. druhý život má s Janem Husem společné jen některé detaily, připomíná některé momenty života, ale obvykle bez hlubších souvislostí. Uplynulo více než 600 let, které nám znesnadňují pochopit tuto osobnost v celé šíři, ale přesto se o to neustále pokoušíme. Jedním z důkazů byla také mezinárodní konference k 600. výročí mučednické smrti mistra Jana Husa. Teologové spojili síly s historiky, aby zbavili Janovu osobnost nánosů dalších etap historie.

Jan Hus bez víry není Jan Hus

Jan Hus hájil boží pravdy, ale vlivem dalších století se proměnil v morální autoritu, kdy byla víra postupně potlačena. Doklady této proměny nacházíme prakticky na každém kroku – v knihách i umění. Na počátku byl knězem, který volal po nápravě církve a zvnitřnění víry. Postupem let se mění v reformátora, kterému umělci přizpůsobili vzhled a přidali například vousy, které jako kněz podle dostupných pramenů neměl. Století plynula a Jan Hus se stal národním hrdinou, který střeží také Staroměstské náměstí v Praze. Tento Hus přitom s Husem v Kostnici nemá nic společného, přestože jeho pozitivní působení na společnost zůstává. Jaký byl skutečný mistr Jan? Kde najdeme nejzásadnější zlomy v jeho životě, které ho formovaly? Nejen na tyto otázky odpovídá v rozhovoru Mgr. Dušan Coufal, Th.D., z Centra medievistických studií.

Kostnický koncil

Na nutnost očistit Jana Husa od nánosů tzv. druhého života, upozorňoval také kardinál Dominik Duka, arcibiskup pražský a primas český. Ve své přednášce rovněž připomínal celospolečenský význam koncilu, kde nešlo pouze o církevní událost. Kostnický koncil se odehrával od roku 1414 do roku 1418, kdy naprosto změnil chod celého města. Česká veřejnost přitom vnímá převážně moment odsouzení mistra Jana a Jeronýma Pražského, například na volbu nového papeže se často zapomíná.

Betlémská kaple|foto: Adriana Krobová

Jan Hus a svět

Janův příběh oslovil téměř celý svět. Velmi zajímavou spojnici máme například se Skotskem, které zastupovala profesorka Susan Hardmann Moore z univerzity v Edinburghu. Právě v místní knihovně je jako „Bohemian Protest“ uložen originál stížného listu z roku 1415, kterého si velmi váží. Právě na základě tohoto rukopisu byla v roce 2007 vyrobena faksimile, kterou si budete moci v červnu prohlédnout v hlavní budově Národního archivu v Praze 4 – Chodovci na výstavě Mistr Jan Hus a jeho svět

Osobnost mistra Jana upoutala Susan Hardmann Moore ve chvíli, kdy začala pátrat po událostech koncilu v Kostnici. Jak sama prozradila: „Je to pro nás velmi zajímavé kvůli spojení s Johnem Wycliffem (Janem Viklefem), protože jeho myšlenky šly ze Skotska přes moře do Čech, ale pak zprávy o Janu Husovi putovaly zpátky do Anglie a do Skotska, takže je zde hodně vzájemného působení. Je to součást obrazu evropské náboženské a politické situace, která je opravdu zajímavá. Myslím, že moje studenty hodně zajímá osobnost Jana Husa a jeho zážitky v Kostnici, ve vězení, jeho dopisy. Podněcuje jejich představivost.“

Korea, Spojené státy, Švýcarsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Slovensko i Rakousko patřily k zemím, které na konferenci měly své zástupce referující o vlivu Jana Husa i husitství na ně samotné nebo historii jejich země.

Husův rok 2015

Mezinárodní konferenci k 600. výročí mučednické smrti mistra Jana Husa připravila Českobratrská církev evangelická, Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s Církví československou husitskou. Setkání patřilo k akcím, které probíhají v rámci projektu Husův rok 2015. V Magazínu Leonardo Civilizace se na konferenci ještě vrátíme, tentokrát s otázkou: Jaký mohl být Jan Hus jako člověk? Co na sebe prozradil ve svých listech a kázáních? Odpověď uslyšíte v magazínu s premiérou 29. května ve 21:40.