Civilizace: Ve jménu zábavy
Renesanční klenot v bažinaté krajině mezi rybníky Netolické pánve. Lovecký zámeček Kratochvíle umí okouzlit nejen svým prostředím, zahradou, ale také interiéry.
Na místě dnešního zámku Kratochvíle stával původně hospodářský dvůr Leptáč, který Vilém z Rožmberka věnoval Jakubu Krčínovi z Jelčan. Stačilo pár úprav a Rožmberk po něm znovu zatoužil. Úpravy dvora zůstaly zaznamenáni v kronice Václava Březana k roku 1579: „Toho měsíce s pilností dal Krčín Leptáč tvrz divným hospodářstvím, též rozličnými lovy malovati. I oboru okolo dělati, šindelem plot krýti, podezdívati i kolím obíjeti dal. Obeslav všecky okolní ouředníky, jim poručil, aby sobě pomohli v tom díle s pilností.“
Kratochvíle byla postavena v druhé polovině 16. století po vzoru italských vil, jak se můžete přesvědčit doslova na každém kroku. Společně s kastelánem Vojtěchem Troupem jsme do zámku nahlédli ve chvíli, kdy se ještě připravoval na uvítání prvních turistů. Jak se budí Kratochvíle? Jak náročné bylo vytvoření prohlídkových okruhů po odvezení expozice animovaného filmu? Jak byly vyřešeny statické problémy věže kostela? Nejen na tyto otázky jsme odpovídali v Magazínu Leonardo Civilizace.
Nezkrotná příroda
Písemné zprávy, které nám o historii Kratochvíle zanechal ve své kronice Václav Březan, nenabízejí pouze výčet dat, ale také různé zajímavosti. Například k roku 1582 zapsal zprávu o listu, který jagrmistr Jindřich Homut z Harasova napsal Jakubovi Krčínovi z Jelčan: „To vám oznamuji, můj zvláště milý pane otče … že jest jeden jelen tak velmi zuřivý a zlý, že více nežli padesáte sekáčů před ním na stromoví utíkati musilo. Tak mi se zdá, že jest více ten na škodu Jeho Milosti pánu nežli k zisku. Nebo se obávám, že konečně ještě někoho z světa sprovodí; nebo mne samotného dnešního dne na koni do stodoly vehnal a sekáče na stromoví, a tak nemoh již žádnýho dojíti, leh tu před nimi na louku a válel se velmi velikou zlostí. U ševce bývá, že mu hlavu do okna strká a řve. K víře podobné není, kterak sobě to zvíře počíná.“
Kratochvíle je plna rozličných příběhů. Mnohé najdete skryté ve výzdobě interiérů, jak vám jistě průvodci rádi prozradí. Během dubna je zámek otevřen během víkendů od 9 do12 aod 13 do 16:30 hodin. Víkend18. a19. dubna bude zasvěcen oslavám Mezinárodního dne památek. O pár dní později, 22.4., se zde můžete setkat s prof. Martinem Hilským, který bude vyprávět o zrodu anglického divadla.
Kratochvíle ve jménu zábavy
Zábavu má zámeček vepsánu ve svých zdech od samého počátku. Šlechta se sem nesjížděla pouze procvičit své lovecké dovednosti, ale čekali je také další kratochvíle. Konkrétní příklad najdeme opět v kronice Václava Březana: „Toho roku na Kratochvíli v oboře netolické divní vodní strojové a obrazové, skrze něž voda tekla, postaveni. Mnoho na to nákladu šlo, a nic stálého nebylo. Tudy jen cizozemci peníze vyšidili.“
Kratochvíle je skutečně renesancí se vším, co si pod tímto termínem umíte představit. Sama prošla znovuzrozením, na kterém se podílely desítky lidí. Zámek má i svoje anděly, které k životu přivedl Mikoláš Troup a Ondřej Fibich. Části kantáty Andělé Kratochvíle pro smíšený sbor, recitátora a komorní instrumentální soubor jste mohli slyšet v Magazínu Leonardo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
