Civilizace: Věda versus legendy

26. duben 2014

K nutné výbavě každého laboratoria alchymisty patřily různé pece, ale také hnojiště. Přesvědčit se můžete například v Muzeu alchymistů a mágů staré Prahy na Jánském vršku.

Druhé setkání s prof. Vladimírem Karpenkem a Filipem Zvolským opět zasvětíme hodnocení prezentace alchymie veřejnosti. Kde končí historické zprávy a začínají legendy? K čemu alchymisté potřebovali hnojiště? Proč jim k práci alchymisty nestačila jediná pec? K čemu bylo dobré tzv. filozofické vejce?

U modelu vesmíru s planetami, kde střed patří Zemi, si můžete připomenout důvod, proč alchymie jako věda nepřežila. Dogma, podle kterého má každá planeta svůj kov, nedovolovalo vývoj. Pokud existovalo 7 planet, mohlo existovat pouze 7 kovů, nic to nemohlo změnit. V přízemní místnosti muzea najdete také filozofické vejce a patrně nejdůležitější pec alchymisty zvanou atanor.

Faustův dům
Malá místnost s černou šikmou podlahou, která je pokryta symboly a nápisy v mnoha jazycích. Kolem magického kruhu stojí tři postavy v černých kápích. Právě tak vypadá imitace Faustova domu, kde neschází ani nohy ze stropu, jako připomínka Fausta uneseného čertem. Motto celého prostoru zní jasně: „ K magii vede mnoho cest, od ní jen jedna jediná“. Mnohé o tom vypráví legendy po stěnách, které dokreslují tři stojící postavy symbolizující doktora Kytla, Mladotu ze Solopysk staršího a Kryštofa Bergnera. Poslední zmiňovaný byl alchymistou i chemikem, kterému se věnoval také prof. Karpenko, jak si můžete poslechnout. Tématem setkání se stal rovněž příběh Edwarda Kellyho, který měl v domě U osla v kolébce bydlet.

autor: Adriana Krobová
Spustit audio