Co má rypouš společného s těžkým kuřákem
Naprosto zdravý rypouš severní má v krvi tolik oxidu uhelnatého, jako člověk, který vykouří 40 cigaret denně. Podle vědců jej to chrání před následky extrémního potápění.
Bezbarvý plyn bez zápachu, oxid uhelnatý (CO), je známý jako tichý zabiják, který vzniká při nedokonalém spalování. V těle se váže na krevní barvivo hemoglobin za vzniku karboxyhemoglobinu, který není schopen přenášet kyslík. Oběť otravy oxidem uhelnatým se proto udusí. V posledních letech se však "tichý zabiják" dočkal určité rehabilitace: jeho nepatrné koncentrace vznikají v těle lidí i zvířat zcela přirozeně jako vedlejší produkt rozpadu molekul hemu (součást hemoglobinu) uvnitř červených krvinek. A co víc, dokonce mají pozitivní účinky. Oxid uhelnatý v dávkách mnohem menších než je ta toxická totiž tlumí zánětlivé procesy a chrání buňky před zánikem programovanou buněčnou smrtí (apoptózou).
U zdravých nekuřáků je oxid uhelnatý navázán asi na jedno procento hemoglobinu. Kouření tento podíl zvyšuje, u těžkých kuřáků dosahuje asi 10 %. Kupodivu existuje zvíře, které - ačkoli s tabákovými výrobky nepřichází do styku - má v krvi stejné nebo i vyšší množství karboxyhemoglobinu. Ploutvonožec rypouš severní (Mirounga angustirostris) je známý jako savec s vůbec největším objemem krve v poměru k tělesné velikosti, který se potápí do hloubky až 800 metrů. Michael Tift ze Scrippsova oceánografického institutu a jeho kolegové prokázali, že zdraví dospělí rypouši mají v krvi až 10,4 % karboxyhemoglobinu. Toto číslo odpovídá kuřákovi, který denně vykouří 40 cigaret.
Vysvětlení neobvyklého objevu vidí vědci v životním stylu rypoušů severních, kteří po celé tři čtvrtiny svého života zadržují dech. Nejen při potápění v mořských hlubinách, ale i při odpočinku na plážích, během kterého upadají do takzvané spánkové apnoe. Oxidu uhelnatého se organismus umí zbavit jediným způsobem: vydechnutím. A k tomu mají rypouši ve srovnání s člověkem daleko méně příležitostí. Navíc je možné, že jejich molekuly hemu se rozkládají rychleji.
Vědci také předpokládají, že vysoká koncentrace oxidu uhelnatého v krvi rypouše chrání před následky hloubkového potápění. Aby při něm šetřili kyslík, omezují průtok krve periferními tkáněmi a (v tu chvíli) méně důležitými orgány, jako jsou ledviny a játra. Nedostatek kyslíku může být poškozující, ale podobně škodit může i jeho příval při vynoření zvířete. Následkem toho pak může vznikat zánětlivá odpověď, kterou oxid uhelnatý pomáhá utlumit.
Zdroj: Journal of Experimental Biology, The Company of Biologist
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
