Co říká věda o Popelce nebo Pretty Woman
Kratší délku života chudých lidí máme tendenci zdůvodňovat nezdravým životním stylem, ať už jde o cvičení, kouření, jídelníček nebo menší dostupností zdravotní péče. Nová studie dokládá, že stres na sociálním dně oslabuje imunitní systém, i když dotyčný či dotyčná nekouří a nepije.
Autoři studie zveřejněné v časopisu Science zjistili, že společenské postavení primátů ovlivňuje způsob, jakým se jim vypínají a zapínají geny bílých krvinek, které brání naše tělo před infekcemi. Dobrá zpráva je, že se to dá změnit, nejde o trvalou záležitost.
„Když jste dominantní samice ve skupině opic, nemáte všechno doživotně ztraceno,“ komentuje to primatolog Stanislav Lhota.
Pokud se to povede doložit i u lidí, vědci by dali za pravdu názvu filmu Juraje Jakubiska, že je lepší být bohatý a zdravý, než chudý a nemocný. Popelka, Eliza Doolittelová z My Fair Lady nebo Vivian z Pretty Women by si díky lásce zdravotně polepšily.
Výrazná hierarchie
Při studii, která prokázala změnu imunity při poklesu či vzestupu na společenském žebříčku, byl pokusným zvířetem primát makak rhesus. Samičky makaků, na nichž to vědci prokázali, mezi sebou vytvářejí výraznou hierarchii.
Primatolog Stanislav Lhota, který má dlouholeté zkušenosti s výzkumem primátů v terénu, upozorňuje na to, že my lidé máme méně výraznou hierarchii než makakové.
Dámské koalice
Ta samička, která přišla do zavedené skupiny makaků dřív, na tom byla během pokusů lépe než později příchozí. Vědci pak s pořadím příchozích zamíchali a zjistili, že zvířata na vyšších příčkách žebříčku méně tíhla k infekcím. Té samici, která si pohoršila společensky, se také obvykle zhoršilo zdraví.
„Ve chvíli, kdy přidávate třetí samici, první dvě už vytvořily koalici,“ vysvětluje Lhota. Dodává ale, že v přírodě většina podřízených samic ve svém postavení setrvá až do konce života.
Dětské záněty
Otázkou je míra oslabení imunity u sociálně vyloučených lidí. Buněčná bioložka Fatima Cvrčková poukazuje na starší populační studie dětské nemocnosti v USA.
Jedna studie našla souvislost zánětlivých nemocí s úrovní vzdělání rodičů a s příjmy rodiny, jiná prokázala význam soukromí v rodině nebo čistoty v domácnosti.
„Korelovalo to i s dětskou obezitou,“ dodává bioložka. Autoři nové studie budou zkoumat, proč chudí lidé častěji trpí cukrovkou nebo srdečními nemocemi.
Efekt léků
Zlepšení podpůrné sociální sítě má dokonce podle autorů podobně výrazný efekt jako léky. „Chronický stres spouští nespecifikou imunitní reakci, ta zvyšuje pravděpodobnost některých zánětlivých komplikací,“ objasňuje Stanislav Lhota.
Z 1900 zkoumaných buněk imunity makaků se 1600 projevovalo rozdílně u výše a níže postavených opic. Hladina stresu klesá u zvířat, která si čistí vzájemně srst a navzájem si pomůžou, pokud jedno z nich bylo napadeno.
