Co vede k syndromu vyhoření? Nuda, ale i stres, říká psycholog

13. květen 2016

Čtyřiačtyřicetiletý muž z Paříže podal žalobu na bývalého zaměstnavatele, a to kvůli tomu, že měl příliš nudnou práci. Muž po firmě požaduje odškodné 360 tisíc eur za újmy, které mu prý nezáživná činnost způsobila. Trpěl těžkou depresí, a následně měl dopravní nehodu spojenou s epileptickým záchvatem, po kterém upadl do komatu.

Podle lékaře by mohl trpět takzvaným syndromem „boreout". Jakou duševní hygienu potřebujeme, aby nás nezdrtil stres a syndrom vyhoření? Co je to psychologie zdraví a jak může ovlivnit naše životy?

„Případ zní dost neuvěřitelně,“ konstatoval host Magazínu Leonardo psycholog zdraví Vladimír Kebza z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Co je na případu ale racionální, je pocit nudy, který v některých profesích může existovat. „A nuda je východiskem buď k depresivním poruchám nebo syndromu vyhoření.“

„Člověk zažívá pocit, že se jeho práce míjí účinkem, že už nemá v sobě nic, co by ještě profesi dal,“ popsal psycholog.

Za vším stojí chronický stres

Významnou podmínkou, která rozvíjí syndrom vyhoření, je chronický stres. Syndrom může ohrozit nejen profese, jejichž součástí je kontakt s lidmi, tedy zdravotníky, duchovní a sociální pracovníky.

„Může ohrozit každého, kdo je závislý na vlastním hodnocení svého výkonu a hodnocení druhých. Proto se týká i profesionálních umělců, sportovců nebo třeba pojišťovacích agentů.“

Rizika spojená se syndromem vyhoření mohou buďto iniciovat nebo potlačovat pracovní a rodinná prostředí, připomněl vědec.

Stres je ale důležitým činitelem, a to ne vždy jen negativním. „Kdyby nebylo akutně působícího stresu, na který dokážeme reagovat jeho zvládnutím, tak bychom nemohli na sobě dál pracovat a člověk by stagnoval,“ upozornil Kebza.

Mezní hranice stresu je ale vždy stanovena subjektivně. A jak se se stresem umíme vyrovnat? „Zatímco ženy obvykle reagují na stres spíše depresivními poruchami, muži směřují spíš k agresi,“ tvrdí psycholog.

„U žen je také typičtější v případě stresu vyhledávat přátelské a pomáhající prostředí a pomoc druhých lidí. U mužů to tak není, tam převažuje tendence poradit si se vším sám, vlastními silami,“ objasnil mužská a ženská specifika Vladimír Kebza.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.