Ctíte zásady šetrné turistiky?

„Mělo by jít o turistiku, která nepotřebuje budovat infrastrukturu jako jsou sjezdovky a podobně,“ uvedl v Magazínu Leonardo Ondřej Vítek z agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Měla by maximálně vycházet z možností území, a co nejméně je měnit.“

Šetrná turistika není novou podobou turismu. Původní formy turistiky, jejíž počátek sahá do konce 18. století, byly ve své podstatě šetrné. S postupem času jsme ale začali na ohleduplnost k přírodě zapomínat. Proto se stát i nestátní organizace snaží nešetrným turistickým aktivitám předcházet.

„Jako příklad šetrné aktivity jsou geoparky, i Česká republika má jeden evropský v Českém ráji, a několik našich dalších geoparků kandiduje na světovou úroveň,“ tvrdí Vítek.

Šetrný přístup ale závisí z velké části na samotných turistech. Mezi základní kroky patří dodržování a respektování pravidel, která v daných územích platí.

Podle Daniela Mourka z Nadace partnerství může už samotný výběr dovolené předurčit, jestli budu šetrným turistou, nebo ne.

„Jestliže zvolím například cykloturistickou dovolenou, tak už jen volbou dopravního prostředku předurčuji, že můj pohyb v lokalitě bude víceméně udržitelný, pokud se samozřejmě budu držet značených cest. To samé platí pro pěší turistiku.“

Hrubá Skála u Turnova (Český ráj)|foto: Iva Both

Popularita cykloturistiky i pěší turistiky u Čechů roste, také díky mezinárodnímu projektu Greenways.

„Tento program se zaměřuje na ekologické koridory, které spojují různá místa, například Prahu a Vídeň, Brno a Vídeň,“ vysvětlil Mourek. „V rámci tohoto koridoru je vyznačená cyklotrasa, pěší trasy, některé části jsou využívány jako koňské stezky, patří sem dokonce i vodáctví a plavba na řekách.“

Dobrý příklad šetrné turistiky je k vidění na německé straně šumavského národního parku.

„Zde značka parku funguje na divočině, tedy zažít divočinu. Provozovatelé parku sází na přírodní rozmanitost, a nabízí možnost pohybu po parku ekobusy a podobně.“

Jak jsou na tom s šetrnou turistikou české parky? „Všechny čtyři naše národní parky řeší, že mají návštěvníků poměrně dost,“ soudí Ondřej Vítek. „Na to, aby mohly přitáhnout ještě více návštěvníků, musí připravit to území na to, aby je byli schopni zvládnout šetrnou formou.“

„Leckdy se stává, že pokud se změní statut území, naláká to návštěvníky ve větší míře, než kolik to území je schopno v danou chvíli zvládnout,“ popsal českou cestu k šetrné turistice Vítek.