David Storch: Že polovině druhů hrozí vymření kvůli globálnímu oteplování? To není úplně pravda

22. prosinec 2016

Jak správně číst „varovné“ zprávy, které nedávno uveřejnil i Český rozhlas?

Jako jasný důkaz oteplování našel vědecký tým vedený českým botanikem v rekordní výšce v Himálaji rostliny. Píše se o tom, že rozsah arktického a antarktického ledu byl letos rekordně nejnižší. V důsledku nárůstu teplot roztála plocha ledu o velikosti Indie. A taky se prý skoro polovina zvířecích a rostlinných druhů nedokáže vyrovnat s globálním oteplováním.

Šokující titulky

„Že se otepluje, víme. Na to nám stačí teploměry. Že to má efekt na přírodu, vidíme,“ souhlasí ekolog David Storch. „A s tou polovinou druhů... To bylo převzato ze zprávy BBC. Ale v českých médiích se to objevilo s horším titulkem: že polovině druhů hrozí kvůli oteplování vymření. Ono je to trošku jinak.“

Storch prostudoval přímo originální článek Johna Wiense. „Ukázalo se, že z druhů, jejichž areály se vůbec měnily vlivem globálního oteplování (tzn. nejde o světové druhy, ale jen ty, které se měnily), tak polovina z nich měnila areály taky tak, že taky vymřely.“ Co to spojení „taky vymřely“ znamená?

Lokální vymření? Čti: přesun

„Některé se jenom posunuly, jenom třeba zvětšily svoje rozšíření. Ale polovina z nich kromě toho taky lokálně vymřela. To znamená, že se posunul celý jejich areál. Ty druhy nemají reálně problém s vymíráním. Prostě se jejich areál posune z jihu na sever. Na severu přibyde a na jihu ubyde. To není zas tak hrozné.“ Za jak dlouho by mohlo dojít ke skutečnému vymření?

„Tady je podstatné říct, že většina vymření, které pozorujeme, není vlivem globálního oteplování. Většina lokálních vymření i vymření celých druhů je dána změnami prostředí, transformací původních habitatů, kácením původních tropických lesů... Globální oteplování nemá na vymírání takový vliv jako jiné činnosti člověka,“ uzavírá David Storch.

Lední medvěd
autoři: zis , David Storch , rota
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.