Dávné pády asteroidů přivedly pozemské oceány do varu
Dva američtí geologové zjistili na základě průzkumu geologických útvarů v Jižní Africe, že zhruba před 3,3 miliardami let prošla Země obdobím mimořádných celoplanetárních katastrof, které zcela změnily tvář povrchu Země a vedly k rozsáhlému odpaření části povrchových vrstev oceánu.
Původní analýzy vzorků hornin z Měsíce vypovídaly o tom, že vnitřní část sluneční soustavy prodělala hlavní část bombardování velkými asteroidy do doby zhruba před 3,8 miliardami let. Pak se měla frekvence ohrožení dopady velkých asteroidů snížit zhruba na dnešní nízké hodnoty. Geologové Donald R. Lowe ze Stanfordské univerzity a Gary R. Byerly z Louisianské státní univerzity při průzkumu oblasti jihoafrické geologické formace Barberton greenstone belt východně od Johannesburgu však prokázali, že ani o několik set milionů let později nebyla Země ušetřena podstatných zásahů velkých asteroidů, které poničily velkou část tehdejší zemské kůry a přivedly povrch oceánů k déletrvajícímu varu.
Planeta v ohni a žáru
Zpráva obou geologů v časopise Geology uvádí případy pádu dvou velkých asteroidů, které lze dát do souvislosti s jihoafrickými vzorky minerálů a hornin z dané oblasti. Asteroidy měly asi 30 až 100 kilometrů v průměru, přičemž na Zemi dopadly zhruba před 3,29 a 3,23 miliardami let. (Pro srovnání, asteroid, který pravděpodobně vyhubil dinosaury před 65 miliony let a vytvořil známý kráter Chicxulub, měl v průměru pouze asi 10 kilometrů.)
Následkem dopadů teplota atmosféry stoupla až na 500 stupňů Celsia a držela se na této úrovni po několik týdnů. Ve vzduchu se ocitlo mnoho prachu a roztavených hornin. Vznikl kráter o průměru až 500 kilometrů (jeho přesná poloha však není známá) a přes celou Zemi se převalila mohutná seismická vlna trvající půl hodiny a zhruba kilometr vysoká vlna megatsunami. Povrch oceánů se pak vařil skoro rok a hladina oceánů mohla klesnout až o 100 metrů. Někde se obnažily celé oblasti mořského dna, které byly následně rozrušeny povrchovým kataklyzmatickým vývojem po dopadu asteroidů. Došlo také ke kondenzaci roztavených křemičitanových kapiček do formy malých tabletek, což se projevilo na struktuře dvou vrstev mořských spečených křemičitanů ve zkoumané oblasti.
Dopady těchto dvou asteroidů měly značný vliv na raný vývoj zemské kůry, na její tektoniku a stabilitu (zejména v okolí dopadu), a samozřejmě na vývoj tehdejšího mikrobiálního života a vůbec celého prostředí na Zemi. Následky obou katastrof trvaly asi do doby před 3,2 miliardami let.
Zdroje: Smithsonian magazine, Science News, Gizmodo, EurekAlert, Geology, The Daily Galaxy, The Guardian, Geochemistry, Geophysics, Geosystems
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
