Detoxikační zázrak jménem Chlorella
Chemici si připomínají 150 let od objevu struktury benzenu. Třeboň se stala řasovou velmocí. Řasy se tu uplatňují nejen v biotechnologiích, ale nejnověji i v lázeňství. A planeta Mars podle všeho přijde o měsíc, výměnou za to ale získá prstenec. Tři základní vědecká témata Magazínu Leonardo.
Letos si chemický svět připomíná jedno kulaté a veledůležité výročí: 150 let od objevení struktury benzenu. Benzen z ropy izoloval sice už v roce 1825 Michael Faraday, jeho přesná struktura a rozložení elektronů ale zůstávalo záhadou. V roce 1865 navrhl Friedrich August von Stradonitz Kekulé strukturu benzenu jako cyklického systému dvojných vazeb.
K této myšlence došel údajně na základě snu o hadovi majícím zakousnutý svůj ocas; jindy se také uvádí sen o šesti opicích, kdy si každá držela svůj banán a ostatními třemi končetinami se držela s dvěma ostatními opicemi. Následně byly jen končetiny nahrazeny vazbami (pravidelně se střídajícími jednoduchými a dvojnými) a šestero opic chápáno jako šestiuhlíkatá cyklická sloučenina, základ všech aromatických uhlovodíků.
Zázračná Chorella na talíři i ve vaně
Jednobuněčná sladkovodní řasa Chlorella dobývá svět a její antioxidační a detoxikační sláva se šíří daleko za hranice obchodů se zdravou výživou. Nově našla uplatnění i v lázeňství. Konkrétně v Třeboni, kde už delší dobu praktikují vodoléčbu s chlorellou. Teď chtějí řasu využívat i v podobě parafínových zábalů. A napříště chystají i řasové menu v místních lázeňských restauracích.
Prstenec z měsíce
Fobos, větší z dvojice marsových měsíců, čeká neodvratná zkáza. Na své oběžné dráze kolem Marsu pomalu, ale jistě klesá. Každý rok se své planetě přiblíží o několik centimetrů. Ve sluneční soustavě je to výjimečný úkaz. Podobně se ke své mateřské planetě přibližuje už jen Neptunův měsíc Triton. Naopak náš pozemský Měsíc se od Země každoročně o několik centimetrů vzdaluje.
Podle propočtu vědců z Kalifornské univerzity v Berkley, kteří svou studii zveřejnili v nejnovějším vydání časopisu Nature Geoscience, ale srážka s rudou planetou nehrozí. Fobos je totiž protkaný puklinami a z významné části ho tvoří drť a prach. Pokud se přiblíží Marsu, bude na něj gravitace „rudé planety" působit silněji a Fobos se pod jejím tahem rozpadne. Úlomky pak vytvoří kolem Marsu prstenec podobný těm u Saturna či Neptuna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
