Diamantová planeta v souhvězdí Raka a nepřekonatelné meze klonování
Bolerázská kultura v Kutné Hoře, vodní led v kráteru Shackleton a místo, kde byl zabit Caesar.
Klonování mamutů je snad možné, Jurský park zůstane jen fantazií. Dánští a australští vědci zkoumali DNA z různě starých pozůstatků vymřelých novozélandských ptáků moa. Zjistili, že průměrný poločas rozpadu nukleové kyseliny je 521 let; za 1,5 milionu let už je DNA nečitelná. Jen v chladu se její životnost může prodloužit, až na necelých 7 milionů let. Od vyhynutí dinosaurů nás však dělí devětkrát delší časový úsek.
V areálu bývalé Jezuitské koleje poblíž chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře narazili archeologové během svých nedávných výzkumů také na pozůstatky pravěkého osídlení. Keramika, zlomky kamenných nástrojů a zbytky staveb jsou staré asi 5500 let a náležejí tzv. bolerázské kultuře. To je pro odborníky velké překvapení. Nálezy této kultury totiž pocházejí především ze Slovenska a v Čechách se prakticky nevyskytují.
Přímo v historickém centru Říma, na Torre Argentina, objevili nedávno španělští badatelé zvláštní, tři metry dlouhou a dva metry vysokou betonovou strukturu. Zajímavé je na ní především to, že právě takový „sarkofág“ nechal podle antických pramenů vystavět Augustus Octavianus na místě, kde byl roku 44 př. Kr. při zasedání římského Senátu úkladně zavražděn Julius Caesar. Zdá se, že máme místo činu.
Radar měsíční sondy LRO potvrdil, co se víceméně čekalo – v kráteru Shackleton poblíž jižního pólu Měsíce se nachází značné množství vodního ledu. Použití radaru bylo přitom zcela rozhodující, protože právě jen radar umožňuje pohled pod „zaprášený“ povrch Měsíce a přímé pozorování skrytých ledových struktur. Ty jsou v kráteru rozloženy nerovnoměrně; především v místech, kam nikdy nedopadnou sluneční paprsky.
Kolem hvězdy 55 Cancri v souhvězdí Raka, podobné našemu Slunci, obíhá nejméně pět planet. Nejmenší je tak blízko, že teploty na jejím povrchu šplhají nad 1600 stupňů Celsia. Je asi dvakrát větší než Země, zato osmkrát těžší. Vědci na základě toho usuzují, že povrch planety je možná pokryt grafitem a diamantem, který by mohl dokonce tvořit více než třetinu hmoty celé planety. Ještě, že je od nás tak daleko - 41 světelných let.
Zdroj: ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 43/2012, 20. – 26. října.
Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.
