Do naší přírody se vracejí divoké šelmy. „Největším problémem zůstávají pytláci,“ varuje odborník
Do české přírody se začínají vracet velké šelmy, jako jsou medvědi, vlci nebo rysi. Měli by se houbaři nebo turisté bát? „Nebojte se!“ vyzývá Michael Hošek, člen Rady Světového svazu ochrany přírody. „Potkat takového vlka nebo rysa by mohlo být určitě zajímavé!“
Velké šelmy na čas z české přírody takřka vymizely. A důvod to má podle Michaela Hoška jednoduchý: „Lidé je pociťovali jako konkurenci. Šlo o jinou dobu – raný středověk byl dobou osidlování, mezi 11. a 14. stoletím se tu proto velké šelmy ve velkém lovily.“
Takřka definitivní konec velkým šelmám však přinesla až druhá půlka 19. století. „Vlk, medvěd i rys – ti všichni v tuto dobu prakticky vymizeli. Přežití bylo o dost těžší než dnes a lidé považovali šelmy za konkurenci, která je omezuje v chovu dobytka a ovcí.“
Medvědi se u nás dosud vyskytují jen ojediněle
Medvědi a vlci k nám dnes míří ze Slovenska, rys už má v Česku přibližně od 80. let 20. století stálou populaci. „Není velká, jedna její část je na Šumavě, druhá v jižních Čechách – ale je stálá,“ popisuje Michael Hošek.
Rys potřebuje k životu klidné, lesnaté prostředí, aby mohl lovit. I proto je jasné, proč se z Beskyd nešíří třeba na Hanou.
To medvědi se u nás dosud vyskytují spíše ojediněle. „Podle nejnovějších informací to je mezi jedním až třemi kusy. Medvěd však přijde ze slovenské strany, ale pak může opět odejít,“ říká.
Největší problém? Pytláci
Největší problém z hlediska výskytu medvědů a vlků? Doposud je jím pytláctví! „Pytláci nejsou schopni se smířit s přirozenou konkurencí, proto se ji snaží aktivně omezovat tím, že ji vybíjejí,“ říká Michael Hošek.
Související
-
Do Česka se vracejí velké šelmy, ohrožuje je ale pytláctví
V České republice v posledních letech přibývají větší šelmy - rys i vlk. Lidé se jich ale nemusí bát, šelmy jsou krotké a na lidi neútočí. Navíc nejsou většinou ani...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
