Dobráci a sobci mezi promykami
Africké šelmičky mangusty žíhané jsou vyhraněné osobnosti. Buď jsou po celý život nezištné, nebo se naopak chovají jako sobci.
Africké promykovité šelmy mangusty žíhané (Mungos mungo) žijí pospolitě a o mláďata pečují kolektivně. Je jedno, kdo je otec a kdo matka. Starost přejímají i o cizí potomky. Tým Michaela Canta z University of Exeter studuje mangusty na poloostrově Mweya v ugandském Eduardově jezeře, který je součástí Národního parku královny Alžběty. Za patnáct let vědci nasbírali obrovské množství informací o společenstvích mangust i o jednotlivých zvířatech. Jejich analýzou dospěli k závěru, že mangusty jsou vyhraněné osobnosti. Některé pracují nezištně ve prospěch celku. Jiné sobecky upřednostňují své vlastní zájmy. Výsledky svého výzkumu zveřejnil tým Michaela Canta ve vědeckém časopise Animal Behaviour.
Někteří samci mangust žíhaných se ukázali jako velmi pečliví ošetřovatelé. Hlídali mláďata nebo na ně dohlíželi při přesunech z místa na místo. Michael Cant a jeho spolupracovníci přitom zjistili, že tito nezištní samci se věnují péči o potomstvo soustavně a bez ohledu na to, zda jsou mláďata jejich nebo mají jiné otce. Jiní samci ale toto zaujetí nesdílejí a sobecky věnují čas dohlížení na vybrané samičky.
„Všichni známe lidi, kteří vždycky rádi spolupracují, a jiné, kteří se vždycky chovají jako sobci. Náš výzkum prokázal, že totéž platí i o mangustách žíhaných,“ říká členka výzkumného týmu Jennifer Sandersonová z University od Exeter.
Osobnosti nakloněné ke spolupráci už vědci popsali u řady živočišných druhů. Kromě jiných například také u mangustám blízce příbuzných surikat (Suricata suricatta). Cant a jeho tým se ale jako první zabývali otázkou, zda sobecká nátura nějak souvisí se zájmem samců o páření. Ukázalo se, že tu přímá souvislost není. Někteří samci zanedbávali péči mláďata a hlídali si samičky, i když následně při námluvách nehýřili výjimečnou aktivitou. A platilo to i naopak. Řada samců, kteří se nezištně starali o mláďata, zároveň usilovala o samičky v říji.
U včel nebo mravenců se setkáváme s dokonalým oddělením úloh a životních strategií. V mravenčí kolonii nebo včelstvu se o potomstvo starají nezištné dělnice, které se vzdaly rozmnožování. Na druhé straně včelí matky nebo mravenčí královny se sobecky věnují výhradně plození potomstva, o které ale nijak nepečují. To přenechávají dělnicím. U mangust ale nedošlo k takovému rozdělení na nezištné nerozmnožující se „pomocníky“ a sobce, kteří plodí potomstvo a dál se o ně nestarají. Důvod, proč se mezi mangustami žíhanými nacházejí jedinci s tak odlišnými povahami, zůstává i nadále záhadou.
Zdroj: Animal Behaviour
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
