Doctor mirabilis Roger Bacon
„Zázračný učenec“, který ve 13. století svými myšlenkami a nápady udivoval i děsil své současníky, si pro své názory poseděl i ve vězení.
Že si lidé na Britských ostrovech rádi volí vlastní cestu, odlišnou od té kontinentální, je věc, která je v současnosti poměrně dobře vidět. Jedná se však o velmi starou tradici – a tu, jak víme, Britové velmi ctí. Britská specifika můžeme totiž spatřovat napříč staletími i ve vědě a filosofii. Zatímco v Evropě dominovaly hloubavé, kontemplativní systémy, na ostrovech je patrné zaměření na praxi, užitečnost a na reálná fakta.
Svéráz národního filosofování lze doložit už v dobách vrcholného středověku: tehdy byla křesťanská intelektuální obec rozdělena sporem o univerzálie, tj. o to, zda obecné pojmy existují samy o sobě. V zásadě to byl spor typu „Volíš Platona, nebo Aristotela?“ Zastánci Platona, tzv. realisté, tvrdili, že existují metafyzické obecné entity, od nichž jsou pak odvozena konkrétní jsoucna v našem světě. Existuje idea člověka a podle ní vnikají různí lidé. Realisté se sice vyskytovali na obou stranách kanálu La Manche, jejich líhní však byla kontinentální Evropa.
Zastánci Aristotela, tzv. nominalisté, tvrdili – jak jinak – opak, tedy že existují jen konkrétní jsoucna a obecné pojmy, které pro ně máme, jsou jen výsledkem našich mentálních funkcí. Vidíme různé lidi a jejich podstatu vyjádříme pojmem „člověk.“ A nebude náhoda, že tento poněkud praktičtější pohled dominuje hlavně mezi Angličany. Snad nejznámějším nominalistou je William Ockham (známý také jako Occam, česky Vilém z Ockhamu); podle něj je realismus postavený na hlavu: z jazyka odvozuje fakta. Dle nominalisty a logika Ockhama by tomu mělo být obráceně. Už proto, že by to vedlo k patřičné úspoře ve slovní zásobě.
Ještě víc při zemi, stranou metafyzických spekulací, se držel Roger Bacon. Také Angličan, také františkán, také nominalista, také student Oxfordu. Rozdíl je jen v tom, že Bacon zemřel před koncem třináctého století, zatímco Ockham se tou dobou narodil. Roger Bacon, enormně a všestranně vzdělaný člověk, byl už ve své době zván Doctor mirabilis, zázračný učenec. Ovšem přesto – anebo právě proto – se poměrně často dostával do sporu s církevními autoritami, svým řádem počínaje a papeži konče. Když zrovna neseděl ve vězení, věnoval se Bacon studiu pohanských filosofů – u Řeků a Arabů totiž nalezl vhodnější přístup k pravdě, než jaký mu poskytovala teologie. Tím správným přístupem byl experiment. Realitě podrobená zkouška, která verifikuje naše předpoklady. Teprve po experimentu lze zkoumaný jev prohlásit za fakt, nebo za mylnou spekulaci.
Baconovy pokusy budily hrůzu laiků a zájem inkvizitorů, ale měly výsledky. Svou dobu předběhl zejména v optice a mechanice, ale úspěchů dosahoval i v jiných oborech. Jeho vizionářství ho přimělo zapsat nebezpečná slova o tom, že díky praktickému bádání „vozy mohou být postaveny tak, že se obejdou bez zvířat a budou se pohybovat velkou rychlostí… Mohou být rovněž sestrojena letadla, kde člověk bude sedět uprostřed stroje, poháněného zdrojem síly…“
A tohle všechno psal Roger Bacon v době, kdy i kardinálové museli jezdit na mulách. No, nezavřeli byste ho?
