Dodnes si lidi myslí, že jsem Ukrajinka, říká Tereza Bebarová

30. leden 2015

Je mladá, talentovaná a taky úspěšná. Za divadelní role a za dabing už dostala několik cen. V televizním seriálu Ulice sklízí Tereza Bebarová už 10 let úspěch za roli Ukrajinky Světlany.

Byla to pro ni první velká příležitost. „V seriálu si člověk osahá řemeslo a stane se známým. A to pomůže i v divadle. Seriálů se dnes točí kvanta a herců je třeba čím dál tím víc.“

Roli Světlany dostala náhodou. Měla ji hrát ruská baletka, která si to ale rozmyslela. "Tak jsem poskočila na první místo.“ Česky v seriálu mluví, ale s výrazným přízvukem.

Zmátla i Ukrajinky

„Dodnes si někteří diváci myslí, že jsem Ukrajinka. Mate to i Ukrajinky v Čechách. Často na mě začnou plynně mluvit a já jim vysvětluju, že neumím. Ale všechny mi moc drží palce. A je to od nich moc milé, že se se mnou ztotožňují.“

Terezu Bebarovou to dokonce přimělo k tomu, že se začala zajímat o jejich život u nás. Seriálová Světlana je podle ní šťastný případ. Ne všechny Ukrajinky mají to štěstí jako ona.

Kolik jazyků a přízvuků umí? Klikněte na video!

Kabaret a Máří Magdaléna

Tereza Bebarová chtěla být odmalička herečkou, i když chvilkami koketovala s profesí učitelky nebo zvěrolékařky. „Pak jsem ale viděla film Kabaret od Boba Fossyho. Zatoužila jsem být součástí něčeho tak výjimečného. Fascinoval mě Leonard Bernstein všechny talentované osobnosti.“

Vystudovala konzervatoř a tím bylo rozhodnuto. „Měla jsem to štěstí, že to vyšlo a už na škole jsem začala pohostinsky hrát.“ Začínala zvířecími rolemi, pak ale přišla první lidská: Máří Magdaléna. Všimli si jí.

Herečka Tereza Bebarová při natáčení minutové hry Silniční kontrola

Klystýr pro Postráneckého

V televizi dostávala zpočátku drobnější role, jako třeba ve filmu Konto Separato režiséra Dušana Kleina. „Hrála jsem jeptišku. Strčili mě do místnosti, kde ležel pan Postránecký a na jeho dotaz, co mu budu dělat, jsem měla říct: Klystýr, synu, klystýr. Ty nervy byly takové, že to mám dodnes zahalené v mlze.“

Do Prahy přišla v době, kdy se skládal ansámbl Divadla Na Fidlovačce. Na jeho prkna ji dostal režisér Juraj Deák, který režíroval Šumaře na střeše. „Tak začala moje fidlovačkovská éra, která byla úžasná a plná práce. Věnovala jsem tomu spoustu energie. Bylo to pro všechny období nabušené energií. Jsem ráda, že jsem u toho mohla být.“

Kromě hraní taky zpívá. Začala dokonce studovat zpěv. „Kromě muzikálů v Divadle Na Fidlovačce taky dabuju role v kreslených filmech, kde se zpívá.“

Co je nejtěžší na dabingu? Proč načítá audioknihy? Co teď zkouší v Divadle na Vinohradech? Více uslyšíte v iRadiu.

autoři: eh , Stáňa Lekešová
Spustit audio