Dřevěné studny staré 7000 let
První zemědělci byli zároveň prvními dřevorubci. Dokládají to dřevěné studny z východního Německa, které vznikly ještě před objevem železa.
V letech 6000 až 4000 př. n. l. probíhala v Evropě neolitizace. Lovci a sběrači přecházeli k zemědělství a zakládali trvalá sídliště, jejichž pozůstatky můžeme najít v úrodných oblastech celé Evropy spolu s kamennými nástroji a lineární keramikou. Ve východním Německu archeologové objevili i čtyři neolitické studny, jejichž stěny byly obloženy dubovými kmeny. Datování dřeva odhalilo, že studny pocházejí z období mezi roky 5469 a 5098 př. n. l.
Znamená to, že první evropští zemědělci, kteří žili na samém počátku neolitu, už byli velmi zručnými dřevorubci a tesaři. Při kácení stromů a opracování kmenů si přitom museli vystačit s kamennými nástroji, protože kovy v té době ještě nebyly známé. Objev 7000 let starých dřevěných studní tak podle vědců z Freiburgské univerzity odporuje rozšířenému názoru, že pro konstrukce staveb z kmenů byly nezbytné kovové nástroje.
Zdroj: PLoS ONE
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka