Družice NASA bude sledovat pohyb CO2 v atmosféře

8. červenec 2014

Americká agentura NASA vypustila 2. července na speciální oběžnou dráhu kolem Země vědeckou družici, jejímž úkolem bude mapovat planetární koloběh oxidu uhličitého.

Družice se bude snažit zejména odhalit a sledovat ta místa na zemském povrchu, kde se CO2 tvoří nejvíce nebo kde se naopak CO2 nejvíce absorbuje.

Družice nese název Orbiting Carbon Observatory 2 (OCO-2). Dvojka v tomto názvu připomíná, že jde již o druhou družici tohoto typu, avšak start té první se v roce 2009 kvůli poruše nosné rakety nezdařil a družice OCO-1 byla zničena. Družice OCO-2 bude postupně navedena na dráhu synchronní se Sluncem, ve výši asi 700 kilometrů nad povrchem, kde oběhne Zemi jednou za 100 minut. Dráha synchronní se Sluncem znamená, že družice protíná rovinu rovníku na straně přivrácené ke Slunci pokaždé ve stejnou hodinu místního času (v tomto případě jde o čas půl druhé odpoledne - 1:30 pm). Na straně odvrácené od Slunce družice protíná rovinu rovníku zase v půl druhé po půlnoci místního času. Sklon dráhy k rovníku přitom činí přes 98 stupňů, čili jde o dráhu mírně retrográdní (orientovanou proti zemské rotaci).

Družice OCO-2 se přitom zařadí do prakticky stejnoměrně rotující a vzájemně simultánně spolupracující série šesti vědeckých družic na stejné dráze, které obíhají kolem Země poměrně těsně za sebou, jako vagóny jednoho vlaku. Tato série dostala název A-Train (Afternoon train), právě proto, že “vlak družic” protíná rovinu rovníku krátce odpoledne místního slunečního času.

A-Train, simultánně spolupracující série šesti vědeckých družic na stejné dráze, které obíhají kolem Země poměrně těsně za sebou

Podle dosavadních poznatků lidstvo vypouští ročně do atmosféry asi 40 miliard tun oxidu uhličitého. Asi polovina tohoto přírůstkového množství zůstává v atmosféře. Čtvrtinu ročního přírůstku pohlcují oceány. Zbývající čtvrtina CO2 je pohlcována souší, avšak zatím nikdo přesně neví, kde tato absorpce a s jakou intenzitou probíhá. Pravděpodobně se bude hlavně jednat o zalesněné oblasti či stepi, avšak přesná odpověď je komplikovaná, protože hlavní místa absorpce se rok od roku mění.

Právě na tom, jaká je a bude schopnost zelených oblastí světa absorbovat oxid uhličitý a jestli se tato schopnost s časem nezhoršuje, může spoluzáviset klimatická budoucnost Země a také naše vlastní budoucnost. OCO-2 nese na palubě tři spektrometry, které budou zachycovat světlo, odražené od povrchu Země, a podle toho bude stanovovat míru zastoupení oxidu uhličitého a molekulárního kyslíku v celém sloupci nad určitým místem povrchu Země. Přístroje umějí registrovat změny v koncentraci těchto plynů o velikosti zlomku procenta. Spektrometry budou také schopny zachycovat záření, které vydává Sluncem ozářený chlorofyl přítomný uvnitř rostlin. Podle toho bude družice moci mapovat stupeň (ne)porušenosti vegetace a úroveň produkce CO2 v daném místě.

Zdroje: BBC, JPL, NASA, Weather.com, OCO-2, A-Train, KWCH

autor: Pavel Vachtl
Spustit audio