Dubnový časopis Vesmír
Přinášíme vám výběr zajímavých témat, která na vás čekají v novém čísle časopisu Vesmír.
Proti klíšťatům i nevzdělancům
Libor Grubhoffer v rozhovoru s Evou Bobůrkovou objasňuje okolnosti událostí minulých, ale také současných: boj s klíštěcími parazity i za akademické svobody.
Když komunisté zestátnili Grubhofferům rodinný hostinec, syna Libora to vysvobodilo od údělu být hostinským. Mohl tak vystudovat vysněnou přírodovědu. Nedostatek bytů v Praze jej odvál do Českých Budějovic a do tehdy poněkud zatuchlého Parazitologického ústavu. Listopad 1989 jej vynesl do čela revolučního dění a později i ústavu. Stál u vzniku Jihočeské univerzity, dnes je jejím rektorem.
Přepisování evoluční historie lidského rodu
Pavel Duda, Jan Zrzavý
Rok 2013 byl svědkem dvou revolucí v paleoantropologii: první se týká problému stanovení počtu druhů homininů, příslušníků lidské kmenové linie, druhá pak otázky jejich vzájemného křížení.
Gruzínské Dmanisi, ve středověku důležité politické a obchodní centrum, se ve 20. století stalo významnou archeologickou lokalitou. Nové nálezy z této lokality se zdají podporovat názor, že druhů v lidské kmenové linii bylo ve skutečnosti méně, než obvykle předpokládáme.
Theobroma, božský pokrm z pralesa
Ludvík Bortl, Lukáš Huml, Jan Tauchen
Další díl seriálu „Etnobotanika“ tentokrát o kakaovníku pravém (Theobroma cacao).
„Sklizeň probíhá ručně pomocí nože či mačety. Semena se vyjmou z plodu společně s míškem a po dobu čtyř až osmi dnů jsou fermentována. Během fermentace získávají specifickou chuť a také se naruší jinak těžko odstranitelný míšek. Po vysušení (obvykle několik dní na slunci) jsou kakaové „boby“ dále praženy při přibližně 120 °C a rozemlety na kaši, která je výchozím materiálem pro další zpracování. Ta se exportuje zejména do Evropy (Holandska, Německa) a do Spojených států, kde většinou probíhá výroba finálního produktu.“
Proč jsme nevyhynuli na virové infekce, vysvětluje ve svém článku profesor Jan Svoboda
Zjednodušený replikační cyklus viru chřipky a retroviru s vyznačenými hlavními buněčnými bloky. Modře jsou vyznačeny součásti buňky, červeně součásti viru.
a) Virus chřipky obsahuje (mozaikový) genom složený z osmi částí uložených v glykoproteinovém obalu. Virus vstupuje do buňky interakcí s buněčným receptorem a v cytoplazmě buňky se uvolňují jednotlivé genomové virové RNA. Dalším kritickým stupněm je průnik do buněčného jádra, kde virová RNA s orientací minus se přepíše na orientaci plus a tím vzniknou informační virové mRNA, které kódují vznik virových proteinů. Vzhledem k tomu, že virové RNA mají orientaci minus, musí dojít k jejich replikaci. Ta je umožněna proteinovým komplexem cRNP. Molekuly RNA orientace minus i plus musejí být exportovány zpět do cytoplazmy a pučením na membráně buňky vzniknou nové virové partikule obsahující minus RNA.
b) Retrovirus obsahuje dvě genomové RNA-subjednotky a je opatřen obálkou. V prvním stupni interaguje specifický buněčný receptor s retrovirovou obálkou, která umožní průnik retroviru do cytoplazmy buňky. Přitom se z retroviru uvolní reverzní transkriptáza, která přepíše virovou RNA na dvouvláknovou DNA. Ta proniká do jádra a integruje se do chromozomální buněčné DNA. Takto integrovaná provirová DNA je potom přepisována na RNA, vystupuje z jádra a v cytoplazmě kóduje virové proteiny. Nesestřižená RNA se stává součástí nové virové partikule unikající pučením na buněčné membráně z buňky.
Svět patří sociálnímu hmyzu
O fascinujícím sociálním hmyzu z pera Jakuba Straky.
„Vždyť jaké další organismy dokáží být tak organizované, měnit okolní prostředí nebo stavět monumentální stavby viditelné i z vesmíru? Že snad člověk? Nebuďte opovážliví. Sociální hmyz je starší a je ho mnohem více.“
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
