Dubnový časopis Vesmír
Přinášíme vám výběr zajímavých témat, která na vás čekají v novém čísle časopisu Vesmír.
Stěhování monarchy stěhovavého
Každým rokem táhnou miliony monarchů stěhovavých (Danaus plexippus) ze střední a východní části Severní Ameriky na své zimoviště do středního Mexika. Na jaře se tam páří a poté v obrovských hejnech odlétají tisíce kilometrů zpět na sever. Zde během léta postupně vyrostou tři až čtyři generace. Poslední podniká opět cestu na jižní zimoviště. Každoroční tahy motýlů samozřejmě neunikly odborné pozornosti. Výzkum sledoval hlavně migrační cesty a způsob navigace pomocí slunečního kompasu a biologických hodin. Ve světle zajímavého fenoménu poněkud zanikl důležitý fakt, že nemigrují všechny populace monarchy stěhovavého.
Na to ve svém článku upozorňuje Daniel Benda.
Pod radarem a teď na světlo
Rozhovor Evy Bobůrkové s Josefem Lazarem
Josef Lazar, autor unikátního mikroskopu a metody pozorování živých buněk, držitel českého a amerického patentu vypráví o svém „kruhovém vědeckém vývoji“. O tom, jak se vědec ze špičkové laboratoře v New Yorku stane přes noc nezaměstnaným, jak bez peněz člověku snadno uteče světové prvenství, a o tom, jak těžké je vědecky podnikání v Česku.
Superhmotné černé díry, pulzující srdce galaxií
Frédéric Marin, Vladimír Karas
Hvězda S2 v centrální části objektu Sagittarius A* pomohla určit vzdálenost ke středu Mléčné dráhy (25 897 světelných roků) a odhadnout hmotnost superhmotné černé díry v jejím středu.
Ztvárnění kvasaru 3C 279 vychází z představy založené na astronomických snímcích a spektroskopických měřeních v různých vlnových délkách. Díky akreci horkého plynu je jádro tohoto objektu mnohonásobně jasnější než všechny hvězdy v okolní galaxii dohromady. Hmotnost centrální černé díry, vzdálené od nás přes pět miliard světelných roků, činí v tomto případě jednu miliardu Sluncí.
V třetím dílu seriálu Přepisování evoluční historie lidského rodu se Jan Zrzavý a Pavel Duda zaměřují na „Odhalování dávné i nedávné historie subsaharské Afriky“.
Historie našeho druhu v Africe je klíčová, protože Afrika je místem jeho zrodu a hlavním zdrojem jeho genetické diverzity. Pozornost evolučních antropologů se dnes zaměřuje na africká lovecko-sběračská etnika, jako jsou !Kungové, Hadzapové a Mbutiové, u kterých se způsob života našich předků kombinuje s bazální pozicí ve fylogenezi lidstva. Afrika však není jen oknem do naší dávné minulosti. V poměrně nedávné době došlo na africkém kontinentě k řadě významných událostí zahrnujících kulturní revoluce, velké migrace nebo vznik a zánik státních útvarů.
Semena, časové schránky života
Věra Hroudová, Eva Vítová
Co jsou semena? Tajemné schránky života uzavřené v neméně bizarním a důvtipném hávu nazývaném plod, důmyslně přizpůsobeném k zajištěni co nejsnadnějšího šíření a posléze uchycení na stanovišti a vyklíčení semene. Přežívající desítky, ba i stovky let se schopnosti ožít, pokud se okolní podmínky změní k lepšímu. Často nenápadná, na první pohled nezajímavá, zhusta dokonce pohledu skrytá. A přece neuvěřitelně různorodá a fascinující při pohledu zblízka.
Hlaváč fialový (Scabiosa columbaria). Kromě kalicha má hlaváč i kalíšek, srostlý z listenců obepínajících za květu spodní semeník; v plodu srůstá kalíšek s plodem – nažkou a na jejím vrcholu vzniká volny „límeček“. Neobvyklý kalich vyrůstá v něm a je tvořen nitkovitými štětinami. Snímek ze skenovacího elektronového mikroskopu při zvětšení 50× byl kolorován pomoci editačního programu.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
