Důchodcem v Česku? V moderní společnosti se těžko stárne a těžko stůně

3. prosinec 2017

Uznávaná bioložka a profesorka Helena Haškovcová je jednou ze zakladatelek lékařské etiky u nás. Proč a jak bychom měli myslet na to, že jednou budeme staří? A jak se stárne v Česku?

Jak prožívá Vánoce dnešní generace seniorů? „Je adventní čas, všichni shánějí dárky, dárky rádi dostávají. Staří lidé jsou na tom stejně s tím rozdílem, že jsou opuštěni, nebo jim něco chybí ve smyslu zdravotním. Vzpomínají na doby, kdy byli zdraví, statní, kdy měli rodinu, manžela...,“ popisuje starosti gerontoložka.

Bioložka a profesorka Helena Haškovcová vystudovala Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu UK v Praze, věnovala se transplantační imunologii, později přešla na gerontologii a geriatrii Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů, iniciovala vznik lékařské etiky jako samostatné disciplíny. Je také členkou českého PEN klubu.

Vánoce snášejí senioři mimořádně těžce. Právě kvůli vzpomínkám. „Je dobře, že existují iniciativy jako Ježíškova vnoučata. Překvapilo mě, že většina si přeje věcný dárek. Odborně se mi mnohem více líbí, když si přejí zážitek. Myslím, že je to svým způsobem cennější, protože tam jde o vztah, nejen o ten dárek,“ vysvětluje výhody Haškovcová.

Profesorka Haškovcová je také autorkou knihy Fenomén stáří. Vyšla poprvé v roce 1990 a vzbudila obrovský zájem. Po dvaceti letech ji ale téměř celou přepsala. Změnilo se toho tolik?

Žijeme podstatně déle, žijeme v lepším stavu. Dnes platí, že 45 až 59 let je střední věk. „Když někdo dnes přijde o práci a je mu 55, tak to občas řeší tak, že jde do předčasného důchodu,“ upozorňuje Haškovcová. Ranné stáří začíná v 60 letech a trvá 15 let. Od 75 let je fáze stáří, kdy se objevují nemoci a ztráta sil. Od 90 let je dlouhověkost.

Helena Haškovcová a Patricie Strouhalová

Stáří si člověk představit nedokáže. Čím je země chudší, tím je pospolitější. Moderní společnost má problém, že je důraz na mládí, na výkon. V takové společnosti se těžko stárne a těžko stůně.
profesorka Helena Haškovcová

„Je pravda, že jsem napsala v podstatě novou knihu. To co zůstalo, je historie, která se naštěstí nemění. U ostatních věcí, tam jsou obrovské posuny. Děláme si legraci z toho, že jak experti WHO stárnou, tak posouvají hranici stáří,“ směje se profesorka.

Jedno z ocenění, kterých si Haškovcová váží nejvíce, je cena prezidenta české lékařské komory. „Je to poprvé, co ji získal nelékař. Vztah, mezi lékaři a nelékaři ve zdravotnictví nikdy nebyl příliš jednoduchý. Ale poměry se zlepšují, mluví se o biomedicíně.“

autoři: pst , jaw
Spustit audio