Dvě třetiny původních Horních Heřmanic jsou dnes polskou vesnicí Jasienica Górna

1. prosinec 2017

Horní Heřmanice na Jesenicku jsou dnes jen malou osadou, která je součástí nedalekých Bernartic. Kdysi to však byla velká vesnice, jejíž část po slezských válkách zůstala v dnešním Polsku. I tak zde ovšem najdeme místa, která rozhodně stojí za návštěvu.

Obec se rozkládá podél Heřmanického potoka mezi Bernarticemi, Velkou Kraší a Vidnavou, přímo na hranici s Polskem. Za hraničním předělem na obec navazuje současná polská vesnice Jasienica Górna, která kdysi byla součástí Horních Heřmanic. Po odtržení Slezska, po prohrané válce v roce 1742, se stala severní část obce součástí tehdejšího Pruska.

To však v historických souvislostech poněkud předbíháme. Obec vznikla patrně počátkem 13. století. Jméno Heřmanice může pocházet od vlastního jména Hermann, nicméně není vyloučeno ani to, že zakladatelem vesnice byl hereman, tedy muž, který sloužil ve vojsku. První zmínku o Horních Heřmanicích přináší listina vidnavského fojtství z roku 1291, která se však odkazuje k asi o 30 let staršímu stavu území, kterého se týká.

V pozdějších letech byla obec majetkem Haugwitzů ze Žulové, kteří zde věnovali jistému Petzoldovi krčmu. V této listině je uveden jako svědek i zdejší kaplan Martin. Znamená to tedy, že už zde patrně existoval kostelík.

Bývalá hájovna

Obec tehdy měla kromě vratislavskému biskupovi poddaných usedlíků také dva svobodné dvory, které často měnily majitele. Rozdělení obce mezi trojí vrchnost poněkud stěžuje sledování jejích osudů v běhu staletí. Co však víme spolehlivě, je, že za třicetileté války málem celá obec zpustla. Vesnici poničili Sasové i císařští a dokonce zde v roce 1648 tábořila celá švédská armáda. Kromě statků zanikla i starodávná krčma a mnoho domů už nebylo obyvatelných.

Mlýny využívaly početné rybníky

Náprava obce trvala až do 18. století, kdy se opět podařilo obnovit krčmu a byly vystavěny i dva mlýny. Ty využívaly rybníky, protože v potoce bývalo stejně jako dnes jen velmi málo vody. V roce 1735 jich zde bylo dokonce jedenáct.

Po roce 1742 však dvě třetiny vesnice skončily za hranicemi, a to včetně kostela a školy. Farnost v té době však už v obci nebyla. Horní Heřmanice byly součástí farnosti v dnešních polských Ratnowicích. V Rakouské části obce pak lidé chodili do kostela v Bernarticích. Zbyl zde panský dům, pivovar, palírna a mlýn.

Zemědělská škola, dnes učiliště patří k nejstaršímu nás a je nejstarší v českém Slezsku

Zdejší dvůr často měnil majitele, až jej v roce 1819 koupil Jan Görblich, jehož potomci jej vlastnili až do roku 1945. Právě on nechal šoltýsský dvorec v roce 1835 přestavět na malý zámeček, který stával u křižovatky silnic z Bernartic do Vidnavy a do Velké Kraše. Dnes už po něm nezbylo více, než zbytky parku a torzo zdí.

Jedinými památkami obce tak jsou kaple sv. Jana Nepomuckého a pomník padlým v první světové válce, který je dílem sochaře Josefa Obetha. Pamětihodností obce je také školní areál nejstarší zemědělské odborné školy v rakouském Slezsku zřízené už v roce 1869 z iniciativy zdejších statkářů a podnikatelů. I díky ní byla na železnici z Dolní Lipové do Javorníku v roce 1896 zřízena také zastávka Horní Heřmanice, která spojila obec s okolním světem.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.