Dvoumetrová břízka zde roste 50 let, říká o pomalé regeneraci přírody na Islandu klimatoložka

„Na Islandu se setkáváme s rozlohou největší pouští jak v Evropě, tak v Arktidě,“ uvedla odbornice. Tato poušť se ale liší od nám známých písečných pouští. „Je úplně černá, materiál je úplně jiný než na kontinentálních pouštích, je vulkanického původu.“

Protože tato ostrovní země leží na prahu Arktidy, jakákoliv přírodní změna vyžaduje mnohem delší čas na regeneraci.

„Když se na Island v 9. století dostali první obyvatelé Vikingové, používali veškeré místní lesy na stavbu domů a výrobu zbraní a lodí, vykáceli tak většinu ostrova a ten se nezvládl zregenerovat. Nastala i malá doba ledová, takže se lesy nikdy nevrátily do původní podoby.“

Proto potkáme-li dnes na Islandu břízu dva metry vysokou, její věk může být 50 let a vrba po kolena je stará 15 let. „Opravdu to tam trvá velkou dobu, také proto, že letní teploty se pohybují v průměru kolem 11 stupňů.“

„Island je vulkanického původu, můžeme si ho představit jako velkou sopku, takže je zde patrný ještě vliv aktivního vulkanismu,“ připomněla meteoroložka.

Ta na ostrov přijela jako odborník na znečištění ovzduší. „Hned jsem byla překvapena viditelností, kdy obzory nebyly čisté, ale narůžovělé. To mě přivedlo k tomu, že islandský vzduch není čistý. Islanďané tomu až do roku 2010 nevěnovali pozornost.“

„Protože ale na Islandu jsou také velmi silné větry, tak jen mechanická eroze polétavého sopečného materiálu je tak destruktivní, že se pár měsíců po jedné velké bouři může stát, že zmizne veškerá vegetace, která tam po staletí rostla,“ upozornila odbornice.

I sami Islanďané podceňují délku regenerace půdy, takže například nezabrání ovcím v tom, aby spásaly ta území, která se trochu zatravnila. „A tak je tato činnost umocněna,“ dodává Pavla Daggson Waldhauserová.

Island ale také leží necelých 300 kilometrů od ledovců v Grónsku. „A my jsme zjistili, že černý vulkanický prach mění albedo sněhu, tedy odrazivost slunečních paprsků, a tento sníh pak tedy mnohem rychleji utává.“

„Takže zatímco kontinentální prach spíše ochlazuje klima, tak vulkanický prach má stejný efekt jako saze, což je v současnosti nejznámější částice, která způsobuje oteplování a je z většiny způsobená lidskou činností a spalováním. Našli jsme tzv. prachové vlečky, které byly delší než 1000 km všemi směry, včetně toho do Evropy,“ shrnula složité klimatické okolnosti Islandu Pavla Daggson Waldhauserová.