Egyptská kniha kouzel

Před 1300 roky sepsal egyptský písař na dvacet papyrových svitků v koptštině nejrůznější kouzla a čáry a svitky svázal do knihy – kodexu. Ten se záhadnými cestami dostal až k vídeňskému starožitníkovi Michaelu Fackelmanovi. Od něj ho koupila v roce 1981 australská Macquarie University. Z použitého dialektu vědci usuzují, že kniha byla napsána v Horním Egyptě. Více se o jejím původu neví.

Z universitního archivu vyzvedli knihu historici Malcolm Choat a Ian Gardner a přeložili ji do angličtiny. Překlad nyní publikovali pod titulem A Coptic Handbook of Ritual Power. Tato příručka kouzel a rituálů začíná dlouhým výčtem zaříkadel, ke kterým písař připojil i kresby. Následují kouzelné formule pro vyhánění duchů, léčbu různých chorob, přičarování lásky a úspěchů v obchodě či řemesle. Například pro ovládnutí cizího člověka doporučuje příručka pronést kouzelnou formuli nad dvěma hřeby a ty pak zatlouct do rámu dveří v domu, kde dotyčná osoba žije. V knize je i kouzlo pro vyléčení leptospirózy, kterou autor textu označuje jako „černou žloutenku“. Toto závažné onemocnění poškozuje játra a vyvolává typické zažloutnutí kůže a očního bělma. Kromě toho může při leptospiróze docházet i k těžkému zánětu ledvin, při kterém se do moči dostává krev a moč má pak tmavou barvu. Toto onemocnění je v Egyptě rozšířené dodnes.

Kouzla mohou pocházet ze starších dob. Sepsána však byla v 7. nebo 8. století našeho letopočtu, kdy už byla většina Egypta křesťanská. Kodex proto obsahuje v kouzelnických zaříkadlech četná odvolání na Ježíše Krista. V sepsaných kouzlech je ale jasně patrný vliv tzv. setovců. Tato sekta se rozšířila v Egyptě v počátcích křesťanství a měla ve velké úctě Seta - třetího ze synů Adama a Evy. Některá zaříkadla se na Seta přímo obracejí. Jedno ho například vzývá slovy: „Sete, Sete, živý Kriste!“ Právě tyto pasáže naznačují, že původ textů může být starší, protože od 7. století byli setovci považováni mezi křesťany za kacíře a jejich sekta rychle vymizela. V příručce jsou však texty odvolávající se k Setovi zastoupeny poměrně často.

Koptská abeceda|foto: GNU General Public License, verze 1.2, Afanous

V kouzelnických formulích se objevuje i záhadná mocnost označovaná jako „Bakhiota“. V Choatově a Gardnerově pořekladu kouzelnické příručky můžeme například najít zaříkávadlo: „Děkuji ti a vzývám tě, Bakhioto! Ty velký, ty důvěryhodný, ty, který vládneš čtyřiceti devíti druhům hadů.“
Záhadou zůstává i vlastník kodexu. Nemusel to být nutně mnich nebo dokonce kněz.

„Podle mě kniha sloužila člověku, který provozoval nejrůznější rituály a kouzla, ale nepatřil mezi církevní hodnostáře,“ říká Malcolm Choat. „Kdo to byl, se ale už asi nedozvíme. Můžeme ho označit za čaroděje nebo kouzelníka, ale můžeme si být jistí, že by se mu takové označení moc nelíbilo.“

Text je napsán tak, jako kdyby kouzelná zaříkadla pronášel muž. To ale zcela jistě nebránilo tomu, aby zaříkadla používaly i ženy.

Vědci se domnívají, že dialekt používaný v kodexu pochází ze starobylého města Hermopolis. To se nacházelo u malé vesnice zvané El-Ashmunein, dnes města Al Ashmunin, 6 km severně od Mallawi na západním břehu Nilu.

Zdroj: Brepols Publishers, Daily Mail