Elektronový mikroskop, nepostradatelný pomocník v boji proti zločinu

16. březen 2018

Mikroskopy dělíme na optické a elektronové. V klasickém mikroskopu se používá viditelné světlo fokusované pomocí čoček, v elektronovém svazek elektronů fokusovaný pomocí magnetů. Jak pomáhá tato vysoce pokročilá technologie při objasňování trestných činů, vysvětlil v Magazínu Leonardo expert Kriminalistického ústavu Marek Kotrlý.

„Kriminalisté se vždy snažili najít na místě činu nějaké stopy, které tam pachatel mohl zanechat. Nejprve používali klasickou lupu, ale ta brzy přestala stačit, takže se začaly používat mikroskopy.“

S vývojem techniky klasické mikroskopy nahradily přístroje elektronové. „Čím se potřebujeme dostat na větší detail, a to je u moderních materiálů nezbytné, tím větší zvětšení potřebujeme, a to nám právě umožňují elektronové mikroskopy.“


„Škála materiálů, které se elektronovými mikroskopy zkoumají, je velice široká. Mohu říci, že u většiny prováděných fyzikálních expertíz je elektronový mikroskop použit.“

Kriminalistický ústavy používá tuto technologii v širokém spektru zkoumání. „Pomáhá nám při zpracování stop pedologických , mineralogických, zkoumáme drahé kameny, povýstřelové zplodiny velké pouze desítky mikrometrů, povýbuchové zplodiny, komponenty výbušnin a pyrotechnických složí.“

„Dále plniva v plastických hmotách a polymerech. Prokazujeme také poškození textilních vláken, jestli byly trženy, střiženy, nataveny. Samozřejmě je možné zkoumat i biologické materiály jako půdní mikroorganismy, pylová zrna, vajíčka hmyzu, a botanické fragmenty.“

Kriminalisté určit i tzv. superpozici psacího pachu a tisku, tedy jestli byl poprvé proveden podpis, nebo vytištěn nějaký text, a až pak podepsán. „Elektronová mikroskopie najde užití i při zkoumání rozbitých skel a dalších mechanoskopických stop, jako jsou pokusy o vylomení dveří.“

Elektronová mikroskopie v případu Mrzák

Známým případem, kdy posloužil elektronový mikroskop, byla série výbuchů známá v české kriminalistice jako případ Mrzák. „Duševně vyšinutý pachatel experimentoval řadu let s výbušninami. Když se mu dařilo, nastražil někde bombu. Řada z nich byla na železničních tratích, došlo k výbuchu v nemocnici Vysočany, před Hotelem Duo v Praze, v soše Olbrama Zoubka z petřínského Památníku obětem komunismu a jinde.“


„Pomocí elektronového mikroskopu jsme zkoumali zbytky tzv. povýbuchových zplodin a tak jsme přispěli k usvědčení pachatele, i když rozhodující důkaz poskytla genetická analýza.“

Když byla u pachatele provedena domovní prohlídka, byl nalezen deník. „V něm si přesně popisoval každý výbuch, který nazýval pokusy a čísloval je. Bylo jich několik desítek, ale ne všechny byly úspěšné nebo na veřejném místě. Když ale byly úspěšné, šel se pachatel mstít společnosti.“

„Pachatel bohužel zemřel dříve, než mohl být vyslechnut. Při zatýkání se stihl podřezat na krku a přes okamžité převezení do nemocnice zemřel. I tak byla jeho osoba jednoznačně ztotožněna s řadou výbuchů právě pomocí analýzy DNA,“ dodal Kotrlý.

Originál, nebo padělek?

Elektronová mikroskopie pomáhá i při zkoumání pravosti uměleckých předmětů. „To je jedna z nejsložitějších a nejkomplexnějších expertíz, kterou děláme.“

„Bohužel, pokud chceme opravdu detailní rozbor, je nezbytné odebrat z obrazu mikrovzorek. Existují sice nedestruktivní techniky, ale pro podrobný průzkum je třeba zkoumat každou vrstvu samostatně, a to bez odebrání mikrovzorku není možné.“

Tyto vzorky jsou ale odebírány specialisty restaurátory, zpravidla z Národní galerie nebo jiných institucí tak, aby poškození předmětu bylo minimalizováno. „Opravdu nám pro analýzu stačí miniaturní zrníčko výrazně menší než špendlíková hlavička.“

„Vzorek je připraven do formy tzv. nábrusu, který zkoumáme opticky, nebo provádíme tzv. mikrotomový řez pro elektronový mikroskop. Ten identifikuje jednotlivé pigmenty, což nám pomáhá pro určení pravosti díla. Závěr, jestli se jedná o padělek nebo originál, ale vždy vynášíme ve spolupráci s kunsthistoriky a renomovanými institucemi,“ ujistil Marek Kotrlý.

autoři: jkl , oci
Spustit audio