Evoluční záhada rozmnožování společenského hmyzu
Jedním z hnacích motorů evoluce je snaha předat své geny svým potomkům. Přesto existuje dlouhá řada druhů živočichů, především hmyzu, které tvoří velká společenství, kolonie, v nichž se rozmnožuje pouze jedna samička – u vos, včel a mravenců královna.
Vysvětlit to z evolučního hlediska činilo trochu problém i Charlesi Darwinovi. Vědci však postupem doby našli vysvětlení: naši příbuzní nosí naše geny – a jestliže pomáháme svému příbuznému v předávání jeho genů, šíříme i své vlastní geny. A naše pomoc je o to ochotnější, pokud sami nedokážeme potomky mít.
U včel – a nejen u nich – se tedy rodí z velkého množství larev jedna královna, z ostatních pak dělnice. Jak to však včely „zařídí“? Je role, kterou zaujímá každý jedinec ve společenství, předem dána geneticky? Na to se Jana Olivová zeptala doktora Jakuba Straky z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
