Evropská unie v otázce Jeruzaléma podpořila Palestince, Trump trvá na svém

Pondělní schůzka souvisela s prosincovým rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa jednostranně uznat Jeruzalém za izraelskou metropoli. Ostatně v den Abbásovy návštěvy Bruselu americký viceprezident Mike Pence při projevu v izraelském parlamentu stávající pozici Washingtonu potvrdil. Místopředsedkyně Evropské komise Mogheriniová každopádně americké rozhodnutí označila při dvou příležitostech za problematické, s dovětkem, že své vyjádření jako diplomat ještě hodně mírní.

USA to samy nezvládnou

Viceprezident Pence v Jeruzalému upřesnil, že Spojené státy do města přestěhují svoji ambasádu z Tel Avivu již do konce roku 2019. Zato Mogheriniová v Bruselu vyzvala Abbáse, aby bez ohledu na to Palestinci dál se Spojenými státy spolupracovali na mírovém procesu. Podle ní Washington samotný nedokáže blízkovýchodní konflikt ukončit. A zároveň se prý mezinárodní společenství neobejde bez Spojených států.

Donald Trump v minulosti mluvil o tom, že pro řešení izraelsko-palestinského konfliktu připravuje plán, který nazval „dohodou století“. Belgický ministr zahraničí Didier Reynders teď vzkázal, že by bylo dobré, kdyby se americký prezident o tuto iniciativu podělil s Evropany. Unie by podle něj poté mohla pracovat společně se Spojenými státy na řešení, které by směřovalo ke vzniku dvou států. Šéf francouzské diplomacie Jean-Yves Le Drian nicméně uvedl, že by Brusel měl začít s Palestinci jednat o asociační dohodě jako prozatímním uspořádání vzájemných vztahů. Tyto rozhovory by podle něj měly odstartovat ještě předtím, než vznikne samostatný palestinský stát.

Ani EU to sama nezvláne

Portál EU Observer připomíná, že podobné asociační dohody se většinou týkají obchodních vztahů a Unie je obvykle podepisuje s již suverénními státy. S nápadem vést takový dialog s palestinskými úřady ale přišla Evropská unie poprvé už v roce 2013. Tehdy s tím, že by se smlouva dokončila po oficiálním ustavení palestinského státu. Mogheriniová v pondělí uvedla, že francouzský záměr zatím nebyl s Palestinci detailně prodiskutován, ale v budoucnu k tomu prý dojde.

Martin Konečný, odborník na Blízký východ z bruselské neziskové organizace EuMEP francouzskou iniciativu označil především za symbolické gesto směřující k plnému uznání Palestiny. Mogheriniová také trvala na tom, že je osmadvacítka k otázce Jeruzaléma jednotná. Podle evropského serveru se ale tato domnělá shoda úplně neprojevila v prosinci, kdy se šest unijních států, včetně České republiky, odmítlo připojit k rezoluci OSN kritizující rozhodnutí prezidenta Trumpa. Ministr zahraničí Litvy, která si také rezoluci nepřála, Linas Linkevičius pro EU Observer uvedl, že jak Evropská unie, tak Spojené státy by se měly vyhnout jednostranným a radikálním krokům v blízkovýchodních otázkách.

Izraelská demokracie a síla

Právě na pozvání Litvy se v prosinci setkal s ministry zahraničí unijních států izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Vyzval tehdy Evropskou unii, aby po vzoru prezidenta Trumpa uznala Jeruzalém za hlavní město Izraele. Netanjahu také tvrdil, že Izrael zmařil několik teroristických útoků proti unijním zemím a že je židovský stát jakožto nejsilnější mocnost na Blízkém východě hrází proti postupu radikálního islamismu, informuje EU Observer.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu|foto: U.S. Department of State, Wikimedia Commons CC-BY-3.0

Britská BBC přináší podrobnosti z návštěvy Mikea Pence v Izraeli. Upozorňuje, že americký viceprezident ohlásil přesunutí ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma k dřívějšímu datu, než se očekávalo. Podle Penceova prohlášení v izraelském parlamentu k tomu totiž dojde již do konce příštího roku. Arabští poslanci jeho řeč krátce narušili tím, že v jednacím sále rozvinuli transparenty s tezí, že „Jeruzalém je hlavní město Palestiny“. Pence se prý pousmál a uvedl, že cítí pokoru k „živosti izraelské demokracie“.

Porušujte mezinárodní právo a budete odměněni

Na stránkách BBC se také dočteme, že příslušnost Jeruzaléma k Izraeli nikdy nebyla mezinárodně uznaná. Podle izraelsko-palestinské mírové dohody z roku 1993 měl být finální status města projednán v pozdější fázi blízkovýchodních rozhovorů. Britská stanice připomíná, že ve východním Jeruzalému, který Palestinci považují za sídlo svého budoucího hlavního města, Izrael vybudoval desítky osad, ve kterých žije na 200 tisíc lidí. Podle mezinárodního práva je tato kolonizace nelegální, Izrael to ale zpochybňuje.

Izraelský deník Jerusalem Post si stejně jako další světová média všímá výroku, který včera pronesl hlavní palestinský vyjednavač. Saíb Irikát potvrdil dřívější stanovisko Palestinců o tom, že současná americká administrativa se prý spíš stává součástí blízkovýchodního problému, než že by napomáhala jeho řešení. Irikát také řekl, že Penceova údajně „mesianistická rétorika“ je dárkem extremistům. „Porušujte mezinárodní právo a rezoluce a Spojené státy vás odmění,“ podle mínění Irikáta de facto vzkázal viceprezident Pence v Knesetu.

V pondělí byl v ulicích východního Jeruzaléma klid, uvádí Jerusalem Post. Na čtvrtou hodinu odpoledne byl sice u takzvané Damašské brány na okraji Starého města ohlášen protest, ale dostavilo se na něj jen několik starších žen. Mnoho obchodníků v muslimské čtvrti Starého města ale reportérům potvrdilo, že se na protest proti Penceově návštěvě připojí ke generální stávce, kterou plánovali na dnešek.

Trumpova obliba padá

Jeff Barak, bývalý šéfredaktor Jerusalem Postu, v komentáři pro svůj list napsal, že „vsadit na Trumpova koně nemusí být pro Izrael moudré“. Poukazuje na to, že Izrael je jen jednou ze čtyř zemí na světě, kde podpora veřejnosti vůči Spojeným státům výrazně vzrostla po nástupu Donalda Trumpa k moci. Podle průzkumu Gallupova ústavu ke stejnému jevu došlo už jen v Bělorusku, Makedonii a Libérii.

Donald Trump|foto: ČTK/AP, Evan Vucci,ČTK

Novinář Barak také připomíná, že ani doma v Americe nemá prezident Trump stabilní pozici. To, že fungování administrativy v minulých dnech poprvé po pěti letech ochromil výpadek financování kvůli sporům v Kongresu, podle něj svědčí o tom, že první rok Trumpa v úřadu poznamenal chaos. Na statistikách pak Barak dokládá, že i když si americká ekonomika loni začala vést lépe, Donald Trump je teď nejméně populární americký prezident od roku 1945.

Izrael nemá důvod k oslavám

„Sázet na Trumpova koně nemusí být od izraelského premiéra právě ten nejchytřejší tah,“ míní Jeff Barak. Připouští, že kvůli světonázoru předsedy izraelské vlády Netanjahua a jeho vazbám na Trumpova mecenáše Sheldona Adelsona se ale změna izraelského postoje nedá čekat. Dodává, že zatímco izraelská pravice slaví, na základě Abbásových nynějších slov se zdá, že Izrael už zřejmě nemá mezi Palestinci žádného partnera pro dialog. Podle Baraka tak není jasné, co bude s územími na Západním břehu Jordánu, která Izrael okupuje od roku 1967.

Pokud nevyjde řešení v podobě dvou států, má před sebou Izrael obtížnou volbu, myslí si komentátor deníku Jerusalem Post. První možnou variantou je prý to, že se Izrael stane státem apartheidu, ve kterém bude mít plnou kontrolu nad veškerým územím, ale Palestinci nebudou plnohodnotnými občany. To by podle Baraka signalizovalo konec izraelské demokracie. A druhou možností je stát dvou národů, v němž by získali občanství Židé i Palestinci. „Taková realita by ale postupně vedla ke konci Izraele jakožto židovského státu. Není prostě žádný důvod k oslavám“, konstatuje Jeff Barak v deníku Jerusalem Post.