Exotické suvenýry z cest? Blechy a larvy v pod kůží

Někdy k takovému šíření přispívají i lidé, kdy hmyz bývá nechtěným cestujícím na palubách lodí a letadel. Hmyz ale může cestovat i na lidském těle, jako velmi zvláštní suvenýr z dovolené.

„Z našich dovolených si můžeme dovézt dva zástupce: jednak miázní mouchy, pak také písečné blechy,“ uvedl v Magazínu Leonardo parazitolog Jan Votýpka.

Písečné blechy se vyznačují tím, že zalézají do podkoží, do kterého vnikají v místech, kde je kůže měkčí. „Většinou na dolních končetinách, v patě zespoda do plosky nohou nebo, a to bývá nejčastěji, pod nehty.“

Zde se usadí samička a mnohonásobně zvětší své tělo, které se vyplní vajíčky. Když jsou plně zralá, samička začne svědit, a my ve snaze se svědění zbavit, vytlačíme vajíčka ven.

„A to je samičin cíl, protože jen tak se životní cyklus může opakovat,“ dodal expert.

S tímto cizopasníkem se původně lidé mohli setkat pouze v Novém světě, ale odtud byl během období obchodu s černochy zavlečen do Afriky, následně na Madagaskar a pak i na indický subkontinent, vysvětlil Votýpka.

„Pokud navštívíme tato místa a budeme se pohybovat třeba bosí, máme šanci se s pouštní blechou setkat a eventuálně si ji dovézt i k nám domů.“

Čtěte také

Samotný pobyt parazita v našem podkoží nás neohrožuje. „Pokud tam zůstává sám a ojedinělý, tak je to lehce traumatizující zážitek, ale nic vážného se nám většinou nestane,“ uklidňuje odborník.

Dalším, možná ještě děsivějším zážitkem je setkání s miázní mouchou. „Ta naklade svá vajíčka nebo spíš pohyblivé larvy na naší kůži nebo oblečení, a tyto larvy zalezou do kůže nebo i do tělesných otvorů, tedy úst, nosu a podobně.“

„Jsou tak malé, že si jich nevšimneme. Pak se začnou vyvíjet v kůži nebo sliznici, a toho už si všimneme, protože je to bolestivé, člověk dokonce cítí jistý pohyb v daném místě,“ popsal Votýpka.

Mimo samotný fakt, že něco žije v naší kůži, nám larvy potíže nezpůsobí, ničím nás nenakazí. „Většinou tato infekce není spojená s žádnou další infekcí bakteriálního nebo houbového původu,“ ujistil parazitolog.

Jeden typ miázní mouchy je používám i v léčbě, u nás jde dokonce o léčbu částečně placenou pojišťovnou.

Pokud mají pacienti špatně se hojící rány, například v případě tzv. diabetické nohy, je možné využít tyto miázní mouchy k odstranění špatné, poškozené a hnisající tkáně, které provedou díky své malé velikosti precizněji, než by dokázal člověk.

„Nejen, že mechanicky odstaní poškozenou tkáň, ale do místa svého působení vylučují antimikrobiální látky a svým pohybem dělají jakousi minimasáž a pomáhají hojení. Pokud tedy člověk zvládne tu psychickou zátěž, kterou jsou vyvíjející se larvy v jeho těle, pak už můžeme mluvit jen o pozitivních účincích,“ chválil působení parazita Jan Votýpka.