Finská sekera nového typu
Finský kutil Heikki Kärnä vynalezl a nechal si patentovat nový typ asymetrické sekery. Nejlépe asi doceníme význam podobné inovace tehdy, když vezmeme v úvahu dlouhá historická období, během nichž se design seker v podstatě moc neměnil. Snad poslední velkou inovací sekery bylo topůrko, které se u některých kultur objevilo poprvé asi před 8 tisíci lety.
Klasické sekery mají tvar symetrického klínu a jsou připevněny k topůrku také zcela symetricky. Topůrko je totiž vedeno středem klínového železa, v ose klínu. To má samozřejmě své výhody vzhledem k zaužívanému a jednoduchému způsobu práce se sekerami. Z něj plyne, že i pohyb sekery po nápřahu je poměrně dynamicky jednoduchý. Finský vynálezce však zvolil odlišný způsob či styl práce se sekerou, který u jeho nové sekery zvané Vipukirves Leveraxe vedl k asymetrickému umístění topůrka a k asymetrické a komplexnější dynamice sekery.
Zatímco klasická sekera se po nápřahu i ve fázi seku nachází v zásadě pouze v režimu posuvného, translačního pohybu, nová finská sekera se hned po nárazu do štípaného dřeva začne natáčet a působit v místě sekem odděleného dřeva jako páka. Tato páka pak prudce odštípává do strany oddělované kusy dřeva. Aby však moment setrvačnosti, způsobený vyoseným připevněním topůrka, nezpůsobil příliš velkou a nekontrolovanou rotaci, má na patřičné straně sekera výrazný výčnělek jako zarážku, což vzápětí rotaci zastaví. Nemusíme tedy vynakládat žádnou energii na páčení, protože sekera páčí sama a většinou ani ve špalku neuvízne. Stejně tak se neztratí příliš energie kvůli tření.
Výsledkem této inovace je schopnost rozštípat některé špalky menší silou a mnohem rychleji než klasickou sekerou, zejména pokud jsou umístěny na podložce vysoké kolem půl metru a kusy odsekávaného dřeva jsou během štípání drženy pohromadě pneumatikou (tento styl ukázal finský vynálezce na řadě videí, kdy mu trvalo rozštípat poměrně velký špalek necelou minutu). Sekera se také nemůže otupit nárazem na podložku, protože se nástroj rychle v dřevě zastaví a svůj dopředný pohyb změní na páčení. Pokud si tedy zvykneme na asymetrickou dynamiku sekery a na fakt, že po zatnutí do dřeva se okamžitě změní v rotující páku, můžeme její vlastnosti využít.
Naši radost může ale podstatně zkalit cena nástroje, která činí bohužel asi třicetinásobek ceny za obyčejnou českou sekeru. Finská pákovitá sekera “leveraxe” se vyrábí ve dvou variantách – s hmotností 2,5 nebo 3 kilogramy. V obou případech stojí kolem 200 eur. A nakonec je možné, že zkušený dřevorubecký praktik podstatné zlepšení práce s touto sekerou ani nezaznamená.
Zdroje: Phys.Org, Geek, Interesting Engineering, Vipukirves
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
