Fosforová Mississippi z Grónska
Voda z tajících ledovců největšího ostrova světa odnáší do moře stejné množství fosforu, kolik jej chrlí do Mexického zálivu znečištěná Mississippi.
Voda tajících ledovců obsahuje značná množství fosforu. Nejnovější výzkum týmu vedeného Jonem Hawkingsem z University of Bristol ale odhalil ve vodě odtékající z grónských ledovců Leverett a Kiatuut Sermiat mnohem vyšší koncentrace tohoto životadárného prvku, než jaké vědci očekávali. Měření proběhla v letech 2012 a 2013 a vědci pak na základě takto získaných dat odhadli celkové množství fosforu, které se dostává do moře ze všech grónských ledovců.
„Zjistili jsme, že se roční přísun fosforu ze všech grónských ledovců přinejmenším vyrovná přísunu tohoto prvku velkými řekami, jako je Mississippi nebo Amazonka,“ píše Hawkings se svými spolupracovníky ve studii publikované ve vědeckém časopise Global Biogeochemical Cycles.
Zatím, není jasné, kolik z fosforu unikajícího z grónských ledovců se dostává do vod otevřeného oceánu a kolik je zadrženo v sedimentech na dně při pobřeží. Pokud by se do vod severního Atlantiku a Severního ledového oceánu uvolňovalo velké množství fosforu, pak to může nabudit výrazné množení planktonu.
To by se pak promítlo do celého potravního řetězce zahrnujícího ryby, ptáky i mořské savce. Přes Severní ledový oceán by mohl fosfor pronikat až do vod severního Pacifiku.
Dříve si vědci si představovali polární ledovce jako „mrtvou masu“ ledu. Později se ale ukázalo, že na ploše kontaktu ledovce s horninovým podložím dochází permanentně k tání ledu a vytváří se tu vrstvička vody. Ta zpod ledovce odtéká a odnáší s sebou minerály. S postupujícím táním ledovců tento odliv vody a minerálů sílí. K uvolňování minerálů z hornin do vody přispívá tlak ledovce, který drtí skály jako obrovský mlýnek.
„Při drcení hornin jsou ledovce velmi výkonné,“ říká Jon Hawkings.
Ročně by mohlo s vodou s vodou z tajícího ledu Grónska přitékat do okolních moří a oceánů 400 000 tun fosforu, což je víc, než kolik tam přinášejí všechny řeky ústící do Severního ledového oceánu. Část fosforu má formu ve vodě rozpuštěných fosforečných iontů. Další fosfor se nachází v mikroskopických částicích anorganických sloučenin.
Fosfor představuje pro všechny formy života klíčový prvek. Proto teď vědci stojí před klíčovou otázkou: Kolik fosforu přicházejícího z tajících grónských ledovců organismy arktických moří zachytí a využijí a jak se to promítne do arktických mořských ekosystémů.
„To je zcela zásadní a zatím nezodpovězená otázka,“ konstatuje v komentáři studie Hawkingsova týmu americký glaciolog Eran Hood z University of Alaska Southeast v Juneau.
Fosfor přitékající silně znečištěnou řekou Mississippi do vod Mexického zálivu vyvolává prudký růst bakterií, jednobuněčných řas a mnoha dalších mikroorganismů. Namnožená biomasa spotřebovává při rozkladu velké množství kyslíku a na dně zálivu tak vznikají rozsáhlé oblasti bez kyslíku a bez života, tzv. mrtvé zóny. V Mexickém zálivu zabírala v roce 2015 mrtvá zóna plochu bezmála 17 000 kilometrů čtverečních.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.