Fytoplankton láká mořské ptáky a chladí planetu

Nepřítel mého nepřítele je můj přítel - tuhle zásadu vyznávají některé suchozemské rostliny. Při napadení býložravci produkují těkavé chemické signály, které lákají predátory těchto býložravců. Stejně se podle nové studie chová i společenstvo mikroskopických fotosyntetizujících organismů (řasy, sinice, někteří prvoci) neboli fytoplankton z Jižního oceánu, na kterém hodují korýši zvaní krill. Z fytoplanktonu se v takové situaci uvolňují do atmosféry molekuly dimetylsulfidu, které ucítí mořští ptáci.

Profesorka neurobiologie, fyziologie a chování Gabrielle Nevittová z Kalifornské univerzity v Davisu studuje čichový smysl mořských ptáků, kteří loví daleko nad otevřeným oceánem, už 25 let. Zjistila, že tito vrcholoví predátoři oceánských ekosystémů využívají chemické signály k orientaci a vyhledávání kořisti podobně jako třeba tuleni, želvy či žraloci.

Ptáci, kteří loví korýše, dimetylsulfid vnímají jako pozvánku k hostině: slétnou se, loví krill a také pouštějí do oceánu svůj trus. Tím vodu obohacují o železo, které podporuje růst fytoplanktonu. V Jižním oceánu je vzácné, ale krill jej obsahuje v hojném množství. Mořští ptáci tak řasy, sinice a fotosyntetizující prvoky nejen chrání před krillem, ale zároveň přihnojují.
Gabrielle Nevittová a její postgraduální student Matthew Savoca prozkoumali víc než padesátileté záznamy o obsahu žaludku mořských ptáků. Získané údaje spolu s experimentálními výsledky ukázaly, že ptáci, kteří reagují na dimetylsulfid, se převážně živí právě krillem, který "spásá" fytoplankton.

Vrcholoví predátoři oceánských ekosystémů využívají chemické signály k orientaci a vyhledávání kořisti|foto: Allison Bruce

Uvolňování dimetylsulfidu z odumírajícího fytoplanktonu má ale ještě další a dalekosáhlejší účinek. Vztahuje se ke klimatu. Koncem minulého století byla formulována teorie, podle níž oteplování oceánů podporuje růst fytoplanktonu, který, když odumírá, produkuje dimetylsulfid. Jeho zvýšená hladina v atmosféře pak podporuje formaci mraků, které odrážejí sluneční záření a tím pomáhají ochlazovat naši planetu. Jde tedy o zpětnovazebný systém, který reguluje teplotu planety. A jak nyní víme, na něm se podílejí také mořští ptáci.

Zdroj: UC Davis, PNAS