Fyzika stojí na prahu zásadního objevu, předpovídá český expert na teorii strun

10. květen 2017

Čím se zabývá fyzikální teorie strun a jaké odpovědi nám může poskytnout o povaze vesmíru i roli člověka v něm? Hostem Magazínu Leonardo byl teoretický fyzik Petr Hořava, ředitel Centra teoretické fyziky na University of California, Berkeley a také laureát ceny Neuron 2015.

„Teorie strun pomáhá sjednotit dvě zásadně odlišné představy o světě, které se vytvořily během 20. století,“ uvedl vědec.

Integruje na jedné straně obecnou teorii relativity formulovanou Albertem Einsteinem, na druhé straně mikrosvět elementárních částic, které spolu interagují základním interakcemi, které jsou kvantově mechanické. „Kvantová mechanika je druhým základním pilířem fyziky 20. století.“

„Od 70. let teorie strun funguje jako příklad toho, že je možné popsat náš vesmír a zákony, které ho ovládají pomocí jednoho matematického popisu,“ vysvětlil fyzik.


„Máme některé fundamentální otázky, na které odpovědi zatím neznáme, jako je historie a budoucnost vesmíru. Experimentálně se ale dostáváme do režimu, kdy budeme schopni odlišit různé teoretické scénáře od sebe a pochopit, který z nich je na správné stopě. Od toho se dá očekávat dramatická změna pochopení toho, jak vesmír funguje a jaká je naše role v něm.“

Zatímco ještě v 80. letech byla považována teorie strun za revoluční a byla spíše odmítána, v současné době se tento koncept považuje za hlavní, střední proud fyziky.

Podle Hořavy stojí fyzika dnes na prahu zásadního a velkého objevu. „Ten se bude týkat toho, jak gravitace a kvantová mechanika zapadají do sebe. V současnosti je experimentální fyzika znovu v té tvůrčí roli, kdy nám dává dostatečné množství nových dat, abychom mohli některé teoretické představy potvrdit nebo vyvrátit, a pochopit, jak gravitace a kvantová mechanika zapadají do sebe.“

Dají se udělat převratné vědecké objevy u nás, nebo je zapotřebí mezinárodní spolupráce? „Možné to je. I v českém prostředí může dojít k významným objevům. Já sám jsem měl štěstí, že jsem jako student došel k určitému objevu objektů, které se později začaly nazývat D-brány v teorii strun. To mi umožnilo, abych se dostal na zajímavé instituce ve Spojených státech.“

„Je ale důležité mít kontakt s celosvětovým vědeckým prostředím a mít možnost vědět, jaké jsou ty nejdůležitější a nejzajímavější otázky, které momentálně vědeckou komunitu zajímají,“ shrnul úspěšný teoretický fyzik Petr Hořava.

autoři: kls , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.