Galaxie „bliká“, protože její černá díra hladoví

17. prosinec 2016

Tři desítky let si astronomové lámali hlavu, proč galaxie Markarian 1018 tak „bliká“, tedy mění svůj jas – v posledních letech dokonce velmi dramaticky.

Vědci kvůli tomu několikrát změnili zařazení objektu v klasifikaci galaxií. Záhadu se nyní podařilo mezinárodnímu týmu vědců vysvětlit. V odborném časopise Astronomy & Astrophysics píší, že k tomu využili tři výkonná zařízení, včetně Hubbleova teleskopu.

Je vcelku běžné, že mnohé aktivní galaxie mají mimořádně jasné jádro. Astronomové se domnívají, že se o to téměř vždy stará superhmotná černá díra v jejich centru, která do svého nenasytného jícnu vtahuje horký materiál. Na jejím rozhraní vzniká záření různé intenzity, které i přes malý prostor a malou plochu jádra může být silnější než všechny ostatní hvězdy v dané galaxii. Pokud přísun tohoto materiálu vázne, kolísá a slábne i výkon jádra, což je zřejmě i případ galaxie Markarian 1018. Zjednodušeně řečeno, černá díra v jejím centru hladoví.

Čtěte také

Ukázalo se jako šťastné řešení, že se vědci, které zaujala překvapivá změna světla přicházejícího z této galaxie, rozhodli zahájit pravidelnou monitorovací kampaň. Využili přitom výsledky předchozích pozorování z minulosti, na která navázal výzkum pomocí nejnovější techniky. Podařilo se jim postupně vyloučit, že za změny v jasnosti může např. zastínění výhledu na galaxii mračnem prachu či plynu, anebo náhlé vzplanutí hvězdy, kterou černá díra pozřela. Poslední pokles intenzity záření zaznamenali jak ve viditelné, tak i v rentgenové oblasti spektra. Proč tomu tak je, však zůstalo po prvních pozorováních záhadou. Nová data z družice Chandra tajenku vyřešila.

Družice Chandra

Černá díra pomalu slábne, protože se pozastavil přísun hmoty pro akreci. Na vině může být další blízká černá díra, která tok materiálu narušuje. Jinými slovy – ujídá z krajíce původní černé díře. Je nepochybné, že galaxie Markarian 1018 je v té podobě, v jaké se dnes astronomům ukazuje, výsledkem splynutí dvou galaxií, z nichž každá měla ve svém centru svou vlastní superhmotnou černou díru. Výzkum světa hladovějících černých děr a proměnných aktivních galaxií pokračuje.

autor: Miroslav Zimmer
Spustit audio