Gama záblesk z osmého století?

V loňském roce japonští vědci oznámili, že ve dřevu japonských stromů kryptomerií z 8. století detekovali zvýšenou hladinu izotopů uhlíku C14 a berylia Be10. Získaná data naznačovala, že v roce 774 až 775, kdy Francké říši vládl Karel Veliký, zasáhla Zemi neobvykle vysoká dávka kosmické radiace. V anglosaské kronice z 8. století je zmínka o „rudém krucifixu“, který se po západu Slunce objevil na nebi nad Británií. Příčinou zvýšené koncentrace radioaktivních izotopů uhlíku a beryllia by tak mohla být neznámá supernova.

Němečtí astronomové však upozorňují na to, že rudý krucifix se datuje až do roku 776 a navíc nebyly nalezeny žádné pozůstatky exploze supernovy. Nabízejí však jiné vysvětlení, které odpovídá zjištěným datům: gama záblesk, při kterém se ve velmi krátké době – typicky za méně než dvě sekundy – uvolní obrovské množství energie. Gama záblesky mohou vznikat při srážkách kompaktních černých děr, neutronových hvězd či bílých trpaslíků. Kolize, která v 8. století vyslala na Zemi gama záblesk, by se podle vědců odehrála ve vzdálenosti 3000 až 12 000 světelných let od Slunce. To bylo naštěstí dost daleko na to, aby gama záblesk nezpůsobil hromadné vymírání.

Zdroj: ScienceDaily, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society