Genová banka v Olomouci pečuje o odrůdy zeleniny a léčivek z celé střední Evropy

22. červenec 2015

Obvyklé i krajové odrůdy zeleniny, aromatické, kořenové i léčivé rostliny z tuzemska i střední Evropy má ve své genové bance výzkumné centrum pro biotechnologický a zemědělský výzkum v Olomouci. V seznamu je přes 11 tisíc položek včetně světově unikátní kolekce česneku.

Na kontě je deset tisíc druhů zelenin. Mezi nimi i krajové nebo méně známé cibuloviny. Třeba u nás jen výjimečně pěstovaná šalotka: „Byla to hodně známá cibulová zelenina našich babiček. Například ve Francii, v Itálii je velmi oblíbená. Trochu známějším druhem je cibule sečka. Některé odrůdy jsou ranější než pažitka, takže by se dalo říct, že je to taková první jarní zelenina,“ říká přírodovědkyně Helena Stavělíková.

Nové přírůstky krajových odrůd nebo planých rostlin občas do výzkumného ústavu přinesou i sami drobní pěstitelé. Helena Stavělíková přidává jeden příklad za všechny: „Takzvaná poschoďová cibule je třeba populární v Řecku, kde se dává do salátů. Je to taková méně známá cibulová zelenina, ale určitě je zajímavá.“

K raritám pracoviště patří například kolekce dlouhodenního vegetativně množeného česneku. Unikátní je nejen velikostí - obsahuje víc než 600 druhů. Ale i počtem krajových odrůd. Bezmála polovina totiž pochází z jižní Moravy a Bílých Karpat.

Olomoucká genobanka - lány česneku ve výzkumném ústavu

„Dalo by se říct, že druhou půlku kolekce tvoří materiály, které jsme získali v rámci mezinárodních sběrových expedic na západní a střední Sibiři. V rámci mezinárodní spolupráce tu máme malé subkolekce česneku ze Španělska, Portugalska, Polska a Německa,“ říká Helena Stavělíková.

Odborníci se o vzácný genetický materiál nejen starají, ale mohou ho bezplatně poskytovat vysokým školám, vědeckým pracovištím nebo šlechtitelům. Část olomouckého genofondu putuje i do partnerských genobank a další zase tvoří jakou železnou zásobu: „Třeba na přelomu 70. A 80. let byla povolena odrůda šalotky milka. Ta během pěti let z registru vymizela, protože tam byl nějaký zdravotní problém. Nicméně mi ji v genové bance máme,“ doplňuje Helena Stavělíková.

Zatímco olomoucká genobanka se zaměřuje na zeleninu, aromatické, kořeninové a léčivé rostliny. Další genobanky v Česku shromažďují například ovoce, obilí či teplomilné dřeviny.

autor: bam
Spustit audio