Geofluida, dávní svědci života ve vesmíru
Geofluida najdeme hlavně v zemi, respektive v zemské kůře. Jaké látky mezi ně patří, a na čem se v zemské kůře podílí, vysvětlil geolog Marek Slobodník z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
„Jsou to materiály a složky, které se pohybují a proudí v zemské kůře a všech pevných sférách Země,“ uvedl v Magazínu Leonardo odborník.
Hlavní složkou geofluid je voda, ale jejich součástí jsou i rozpuštěné organické látky, soli a dokonce i plyny, a to od metanu až po vyšší a kapalné uhlovodíky.
„Geofluida mají na náš život významné dopady. Jsou zodpovědné za vznik nerostných surovin, minerálů a kovů,“ přiblížil význam geofluid Slobodník.
Ty můžeme dělit na dvě kategorie. První jsou tzv. recentní geofluida. „Ty si můžeme představit skutečně jako nějakou minerálku nebo vodu obohacenou o různé rozpustné složky.“
Do druhé skupiny patří geofluida , která v zemské kůře migrovala v dávnějších geologických dobách, a vědci je studují v takzvaných fluidních inkluzích, což jsou uzavřeniny v minerálech.
„V podstatě všechny přírodní minerály rostou z nějakých médií plynokapalných. Tento růst není dokonalý, a v krystalové struktuře dochází k defektům. Část toho prostoru není zaplněna, a v těchto dutinkách bývá uzavřena tato plynokapalná složka zvaná fluidní inkluze.“
Zkoumání fluidních inkluzí nám říká mnoho nejen o procesech v zemské kůře, ale i o dějích ve vesmíru, upozorňuje geolog. „Můžeme z nich odvozovat i procesy, migraci, pohyby a chování fluid na jiných planetách.“
„Už víme, že v kosmu ta voda prostě musela létat, protože byla uzavřena jako vodný roztok v těchto fluidních inkluzích na materiálu z asteroidů,“ připomněl význam geofluid Marek Slobodník.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
