Gita Zbavitelová: Obamova zahraniční politika. Jako pes, který štěká, ale nekouše
V pátek končí osmiletá vláda Baracka Obamy a média hodnotí, jaké dědictví po něm zůstane. Obama byl úspěšný na domácí půdě – kromě jiného vyvedl Ameriku z hospodářské krize nebo prosadil zdravotní program, který zpřístupnil lékařskou péči milionům nepojištěných Američanů.
Jeho zahraniční politika však byla katastrofální a vyznačovala se spíš tím, co neudělal, nežli udělal. Jeho slib méně agresivní americké strategie a vize bezpečnějšího světa bez válek mu přinesly Nobelovu cenu míru, aniž se o ni jakkoli zasloužil v dané chvíli i kdykoli potom; dnes by mu už její udělení asi nenavrhl nikdo.
Jedním z mála oceňovaných Obamových zahraničněpolitických úspěchů byla likvidace Usámy bin Ládina, po které však nenásledoval razantní zásah proti zbytkům al-Káidy. Dalším pozitivním krokem – třebaže z celosvětového hlediska nevýznamným – bylo usmíření a normalizace vztahů s Kubou, bohužel bez požadavku dodržování lidských práv.
Obama stáhl americké jednotky z Iráku a Afghánistánu dřív, než skončily tamější konflikty a obě země si dokázaly samy zajistit bezpečnost. V Iráku vzniklo mocenské vakuum, které vedlo k sektářskému násilí a vzestupu Islámského státu.
Také Libyí zmítá dodnes chaos. Obama se pyšní zásluhou o dohodu s Íránem, která výměnou za zmírnění mezinárodních sankcí zpomalila jeho jaderný program. Odsunula sice okamžik, kdy mohl Teherán získat atomovou zbraň, ale nezajistila, aby ji nezískal nikdy.
Obama si znepřátelil snad všechny americké spojence na Blízkém východě, včetně Izraele, Palestinců, Saúdů, Jordánska a především Egypta. Když vypuklo arabské jaro, hodil přes palubu jednoho z nejspolehlivějších regionálních partnerů, prezidenta Husního Mubaraka, a až do konce mandátu nepřestal kritizovat zásahy současné hlavy státu Abd al-Fattáha Sísího proti Muslimskému bratrstvu.
Skvělá výchozí pozice Trumpa
Dokonce mu dlouho odmítal pomáhat v boji proti islámským teroristům na Sinaji, a vehnal ho tak do náruče Ruska. Neplodná a provázená spory byla i Obamova marná snaha o obnovu izraelsko-palestinského mírového procesu.
Nejhorší následky měl jeho postoj k Sýrii. Prezident se tak dlouho vyhýbal zapojení do občanské války, až přerostla v neřešitelný konflikt hrůzných rozměrů s půl milionem mrtvých. Nepodpořil včas umírněné povstalce, mezi které pak pronikli radikálové. V trapnou frašku se změnila jeho pohrůžka Bašáru Asadovi, že chemické útoky představují „rudou čáru“; když ji Asad překročil, Obama svou hrozbu nenaplnil.
Přistoupil na dohodu s Ruskem o likvidaci Asadových chemických zbraní, kterých si však Damašek hodně ponechal a dodnes je používá. Kam nevstoupili Američané, proniklo Rusko a Islámský stát. Ten zesílil i následkem Obamova nerozhodného postoje; dnes sice ztrácí dobyté území, ale ještě dlouho bude představovat hrozbu pro Evropu.
Nedůsledná politika Obamy umožnila i vzestup Číny a zejména Ruska. Americko-ruské vztahy začaly slibně dohodou o omezení jaderných zbraní, ale Putin po svém návratu do prezidentské funkce brzy poznal, že Obama jen štěká, ale nekouše. Výsledkem je anektovaný Krym, nekončící válka na východě Ukrajiny a mnohem silnější Rusko, které pomohlo vyhrát válku Asadovi, ovlivnilo americké volby a vyřadilo Spojené státy z řešení syrského konfliktu.
Za Obamovu zahraničněpolitickou naivitu provázenou velkými slovy, ale neúčinnými činy zaplatila především Amerika ztrátou mezinárodního vlivu. Donald Trump má tak skvělou výchozí pozici, protože vyrovnat se Obamově neschopnosti by bylo velké umění.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
