Globální oteplení v roli brzdy

6. listopad 2012
Monitor

Zvířata a rostliny, které přežily největší hromadné vymírání před 250 miliony lety, se vzpamatovávaly jen zvolna. Důvodem bylo podle vědců globální oteplení.

Během hromadného vymírání na hranici permu a triasu před 250 miliony lety vymřelo 70 až 90 % všech suchozemských i vodních živočichů. Mezi nimi byli trilobiti a některé skupiny plazů. Z fosilního záznamu bylo již dříve patrné, že život se po velkém vymírání vzpamatovával jen zvolna. Nyní už zřejmě víme proč. Dvojice vědců z Ohijské státní univerzity analyzovala sedimentární horniny staré 252 až 248 milionů let ze severního Iráku, které vznikly z bývalého mořského dna.

Sloučeniny, které zde objevili, potvrdily, že důležitou roli v extinkční události hrály masivní sopečné výbuchy, které do atmosféry uvolnily velké množství skleníkových plynů. Následkem bylo globální oteplení a okyselení oceánů. Přítomnost uhlíku v sedimentech také potvrdila, že obnova života trvala přibližně 5 milionů let. Během této doby se jeho hladina zvýšila jen nepatrně, což svědčí o tom, že přeživší organismy musely čelit velmi nehostinným podmínkám. Ze získaných dat vyplývá, že globální oteplení před 250 miliony lety zafungovalo jako brzda, kvůli které se život z velkého vymírání vzpamatovával tak dlouho.

Zdroj: Ohio State University

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.