Globální rybí trh ve středověku
Mezinárodní obchod s rybami v Londýně se dá vystopovat až do 13. století. Prokázalo to zkoumání kostí tresek z 95 různých nalezišť v Londýně a jeho okolí.
Středověký Londýn byl rostoucí metropolí, která vyžadovala stále větší přísun potravin. Mezi nimi byly i ryby- především mořské tresky. Archeologové z University College London předpokládali, že výzkum archeologických nálezů přinese doklady o tom, jak tresky z lokálních zdrojů začal pozvolna doplňovat import tak, aby pokryl požadavky větší městské populace. Ta se podle odhadů mezi roky 1100 až 1300 našeho letopočtu zčtyřnásobila. Zkoumání téměř 3000 tresčích kostí z 95 různých archeologických nalezišť v Londýně a jeho okolí však odhalilo něco zcela jiného: jakmile se tresky začaly dovážet, obchod s těmi místními prudce upadl.
O tom, odkud tresky pocházely, vypovídá to, jestli měly či neměly hlavu. Treskám dováženým na velké vzdálenosti se totiž během konzervačního procesu tradičně odřezávala hlava, která se snadno kazí. Archeologové si tak mohli být jisti, že pokud najdou kosti z hlavy, jde o pozůstatek čerstvé ryby z místních zdrojů. Naproti tomu obratle mohou být zbytkem jak místní, tak importované ryby. Porovnáním frekvence výskytu tresčích hlav a obratlů vědci objevili zvrat "od hlav k ocasu", k němuž došlo na počátku 13. století. Naznačuje, že právě v této době se londýnský trh s rybami globalizoval a ovládly jej importované ryby.
Aby potvrdili data získaná z vykopávek, analyzovali vědci biochemický "podpis" v tresčích obratlích, který porovnali s pravděpodobným místem původu. Výsledky zcela souhlasily: většina kostí obsahovala podpis, který ukazuje na původ ryb daleko na severu, pravděpodobně v arktických vodách kolem Norska. Studie také prokázala, že na konci 14. století import ryb do Londýna dočasně ustal. Důvodem byla nejspíš "černá smrt" - epidemie moru, která těžce dolehla na obchod v Evropě. Import tresek se naopak prudce zvýšil kolem roku 1500. Toto období souhlasí s počátky trans-atlantického obchodu a dovozu ryb na evropské trhy z Newfoundlandských ostrovů.
Zdroj: University College London
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.