Grandhotel Pupp neuspěl s ústavní stížností, chtěl 20,5 milionu od státu

Grandhotel Pupp Karlovy Vary nedostane dvacetimilionové odškodnění od státu. Žádost firmy zamítl Ústavní soud. Hotel požadoval peníze jako náhradu škody v souvislosti s privatizací. Její součástí byl i hotel Atlantic, ten pak ale společnost musela vydat restituentce.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Grandhotel Pupp

Grandhotel Pupp | Foto: Kristýna Maková

Soudy řešily žalobu od roku 2002. Hlavní problém spočíval v tom, že privatizace původně státního majetku proběhla nestandardním způsobem. Stát převedl celý tento majetek do formy akciové společnosti a firma Grandhotel Pupp za něj nemusela zaplatit vůbec nic.

Restituentka požádala o vrácení hotelu Atlantic už v roce 1991 a Grandhotel Pupp o tomto nároku věděl, takže s majetkem neměl vůbec nakládat. Škoda tedy podle Ústavního soudu nevznikla.

„Kdyby ta situace byla taková, že by privatizační projekt v době, kdy platily restituční zákony, obsahoval tu chybu, že by do privatizace byly zahrnuty i části majetku, na které byl uplatněn restituční nárok, pak za tuto chybu odpovídá stát. V daném případě však stát vůbec takový majetek neprivatizoval, protože v té době žádné restituční zákony ani privatizační neplatily,“ vysvětlil soudce zpravodaj Pavel Rychetský.

Grandhotel Pupp má 300 let dlouhou tradici a patří k symbolům lázeňského města. V akciové společnosti, jež vznikla v roce 1991, drží podle posledních dostupných informací největší podíl švýcarská investiční banka M.M. Warburg. V roce 2013 hotel podle údajů ve sbírce listin hospodařil se ztrátou 7,6 milionu korun.

Podle akciové společnosti konkrétně chybovalo někdejší ministerstvo pro správu národního majetku. Obvodní soud pro Prahu 1 ani Městský soud v Praze ale žalobě nevyhověl, firma nenašla zastání ani u Nejvyššího soudu.

V ústavní stížnosti akciová společnost vyjádřila přesvědčení, že když stát schválil privatizační projekt, plně tím za něj převzal zodpovědnost, a to včetně škody způsobené nadhodnocením majetku.

Částka 20,5 milionu korun vyjadřující údajnou škodu vychází z ceny, za kterou akciová společnost mohla objekt Atlantic odprodat firmě Atlas Immobilia na základě smlouvy z roku 1995. Transakce byla ale podle závěrů justice od počátku neplatná kvůli blokačnímu paragrafu zákona o velké privatizaci - akciová společnost tehdy Atlantic prostě prodávat nemohla.

ČTK, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme