Hadi přišli z podzemí
Předkové většiny skupin moderních hadů žili v podzemí. Vyplývá to ze zatím nejrozsáhlejší genetické studie plazů.
Řád šupinatí se dělí na dvě velké skupiny: ještěry a hady. Vědci se zaměřili na 44 genů, jejichž sekvence porovnali u 161 druhů, které reprezentují většinu žijících čeledí šupinatých plazů. Dosavadní výzkum pracoval nanejvýš s polovičním množstvím genů a méně než třetinou druhů. Výsledky rozsáhlejší nové studie naznačily, že většina moderních hadů včetně zmijí, kober nebo třeba chřestýšů se zřejmě vyvinula z předků žijících pod povrchem země. Geneticky jsou totiž tito hadi nejblíže příbuzní málo prozkoumané čeledi slepčíkovití (Anomalepidae).
Slepčíci jsou velmi primitivní skupinou nejedovatých hadů, která obývá části Střední a Jižní Ameriky a živí se především termity. Známe asi 15 druhů, které obvykle měří méně než 30 centimetrů. Od většiny jiných hadů je odlišují zakrnělé oči, které jsou důsledkem podzemního života, i to, že někteří slepčíci mají jen jediný zub, který se nachází v dolní čelisti.
Zdroj: Biology Letters
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
