Haumea: Ragbyový míč s prstencem
Trpasličí planeta Haumea obíhající daleko na periférii Sluneční soustavy se pyšní nejen neobvyklým tvarem, ale také nečekanou ozdobou.
S překvapivým zjištěním přišli vědci z Astrofyzikálního institutu ve španělské Andalusii. Svůj objev publikovali v časopise Nature.
Haumea patří k největším a nejpodivnějším tělesům v tzv. Kuiperově pásu, tedy v prostoru za dráhou planety Neptun. Víc než planetu připomíná Haumea na placato zbroušený říční balvan. Její podlouhlý eliptický tvar zřejmě ovlivňuje její velmi rychlou rotaci. Den na Haumee trvá jen necelé 4 hodiny. Nejrychleji rotující velké těleso v naší soustavě křižuje dráhu Pluta a podobně jako Pluto má i své měsíce – zatím objevili astronomové dva. Dostali jména Hiʻiaka a Namaka.
Vědecký tým z Andalusie využil příznivé polohy Haumey, když letos v lednu procházela mezi Zemí a vzdálenou hvězdou URAT 1, kterou na chvíli zakryla. Zákryt sledovali astronomové pomocí 12 dalekohledů na deseti různých místech. Světlo zakrývané hvězdy umožnilo přesněji učit rozměry i tvar planety a odvodit i její další parametry, takže nyní víme, že Haumea má delší stranu dlouhou nejméně 2320 km, což je téměř o pětinu víc, než se doposud předpokládalo. Pro srovnání – Pluto má průměr jen o 50 km větší.
Prstenec vědci objevili díky poklesu intenzity světelné křivky ještě předtím, než Haumea hvězdu zakryla, a pak i po jejím východu ze zákrytu. Domněnka, že by zeslabení světla způsobil prstenec, se potvrdila po podrobném dlouhodobějším zkoumání získaných dat. Z nich vyplývá, že trpasličí planeta má nad rovníkem ve vzdálenosti asi 1000 km od povrchu 70 km široký prstenec, který zřejmě tvoří drobné úlomky ledu a horniny. Vzniknout mohl, bráno astronomickými měřítky, vlastně docela nedávno. Teprve před několika stovkami milionů let.
